Egypt chce vybudovat nový kanál podél Suezského průplavu

Káhira – Egypt se rozhodl vybudovat nový kanál podél Suezského průplavu, který spojuje Středozemní a Rudé moře. Projekt si podle odhadů vyžádá náklady čtyř miliard dolarů (82,5 miliardy korun). "Tento gigantický projekt znamená vytvoření nového Suezského průplavu souběžného s nynějším kanálem v celkové délce 72 kilometrů," uvedl Muháb Mamiš, šéf úřadu, který má správu Suezského průplavu na starosti. Podle agentury Reuters také naznačil, že nynější Suezský průplav, který měří 163 kilometrů, by mohl být v rámci nového projektu prodloužen.

Suezský průplav, který byl otevřen 17. listopadu 1869, je jednou z nejrušnějších námořních cest na světě. Představuje mimo jiné důležitou trasu pro dodávky ropy z Blízkého východu. Průplav je společně s turistikou a vývozem ropy a plynu nejdůležitějším zdrojem deviz pro Egypt. Roční příjmy plynoucí z provozování průplavu se pohybují kolem pěti miliard dolarů.

Vybudování nynějšího průplavu trvalo podle jeho správy deset let. Nová vodní cesta má být dokončena za pět let, řekl Mamiš. Egypt se ale bude snažit dokončit ji v ambicióznější tříleté lhůtě. Odhaduje se, že čekací doba lodí se díky paralelnímu kanálu sníží z 11 na tři hodiny, což by mohlo znamenat nižší náklady pro rejdaře a pro Egypt zvýšení příjmů o nejméně 2,59 procenta, řekl podle agentury ANSA Mamiš.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí prohlásil, že projekt bude mít na starosti armáda. Zapojí se do něj až 20 egyptských firem, práce však budou z bezpečnostních důvodů probíhat pod dohledem ozbrojených sil. „Sinaj má do velké míry citlivé postavení. Armáda je za to Egyptu odpovědná,“ sdělil podle agentury Reuters Sísí. Peníze na stavbu prý Egypt získá vydáním vládních dluhopisů dostupných pouze Egypťanům. 

Jakékoli narušení přepravních tras podél průplavu může mít vážný dopad na obchod a ceny ropy. Určité obavy o bezpečnost Suezského kanálu vyvolala eskalace násilí ze strany islámských radikálů na Sinajském poloostrově po loňském svržení zvoleného islamistického prezidenta Muhammada Mursího armádou. Káhira proti radikálům nadále bojuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 40 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...