Počet Turků usilujících o azyl v Německu se letos zdvojnásobil. Souvisí to především s tvrdými zákroky tureckých úřadů po zmařeném červencovém puči, které postihly mnoho lidí. Většinu žádostí ale Berlín odmítá. Mnoho neúspěšných uchazečů o ochranu přesto v Německu dál zůstává, upozornil dnes web listu Die Welt.
Letos od ledna do září se azyl v Německu pokoušelo získat 3793 tureckých občanů, což je více než dvakrát tolik než za celý předchozí rok. Více než 85 procent uchazečů se označilo za Kurdy, vyplývá podle listu z údajů spolkového ministerstva vnitra.
Ochranu od Německa obdrželo letos do konce září ale jen necelých sedm procent žadatelů, píše Die Welt s odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). Šance na uznání nároku jsou tak výrazně horší než loni, kdy ochranu dostalo 14,6 procenta Turků, kteří o ni projevili zájem.
Řada neúspěšných uchazečů o azyl ale přesto v Německu dál zůstává. Za první letošní půlrok bylo podle spolkové vlády odsunuto do vlasti jen 101 Turků. Dobrovolně jich vycestovalo dalších 348.
Sociálnědemokratický náměstek ministra zahraničí Michael Roth před čtyřmi dny řekl, že Německo je připraveno pomoci a případně i udělit azyl tureckým intelektuálům, které perzekvuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová ale vzápětí prohlásila, že Berlín se bude snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a Turci tak o azyl v Německu žádat nemuseli.
Po červencovém pokusu o puč turecké úřady poslaly do vazby přes 32 tisíc lidí a na 100 tisíc jich připravily o práci. Čistky se dotkly vojáků, soudců, policistů i učitelů, ale také opozičních poslanců, starostů a novinářů. Postihy směřují i vůči členům a sympatizantům kurdské menšiny.
