Druhý z vůdců skupiny, která chtěla unést guvernérku Michiganu, dostal 19 let vězení

Druhého z vůdců ozbrojené skupiny, která plánovala únos michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové a odpálení mostu v roce 2020, poslal soud na devatenáct let do vězení. Žalobci požadovali doživotní odnětí svobody. O trestu pro Barryho Crofta informovala agentura AP. První vůdce a Croftův spolupachatel Adam Fox byl odsouzen k šestnácti letům vězení.

Croft, sedmačtyřicetiletý řidič kamionu původem ze státu Delaware, na rozsudek soudce Roberta Jonkera nijak viditelně nereagoval, píše server The Detroit News.

Croft společně s devětatřicetiletým Foxem vedli ozbrojenou skupinu Three Percenters, která se v roce 2020 chtěla vloupat do prázdninového domu Whitmerové, unést ji, postavit ji před „soud“ kvůli obvinění z velezrady a hrozit jí popravou. V případě úspěšného únosu za sebou chtěli Three Percenters odpálit most, aby dokázali uprchnout policii, uvedla obžaloba.

„Možná, že (Croft) nebyl mužem na vrcholu hierarchie, který by ovládal další účastníky. Rozhodně ale koordinoval a prosazoval spiknutí a jeho proměnu v čin od počátku až do posledního stadia,“ řekl státní zástupce Nils Kessler a pokračoval: „Poslední krok by nastal ve chvíli, kdy by se guvernérka objevila na své chatě a skupina by mohla začít realizovat svůj plán.“

„Druhá americká revoluce“

Vyšetřovatelé uvedli, že skupina chtěla „zažehnout druhou americkou revoluci“ a přivést USA na pokraj ozbrojeného konfliktu před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2020. Její jednání podnítil odpor vůči pandemickým opatřením, která vláda zavedla proti šíření nemoci covid-19, píše AP. „Mozkem“ celé operace byl podle prokuratury Fox.

Whitmerová byla v roce 2020 jednou z předních osobností kampaně současného prezidenta Joea Bidena a veřejně se střetla s tehdejším šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem kvůli své koronavirové politice v Michiganu.

Organizaci Three Percenters rozbili informátoři a agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v utajení, kteří byli její součástí několik měsíců. Jejich práce vyústila v říjnu 2020 v celkem čtrnáct zatčení. Crofta i Foxe porota shledala vinnými už v srpnu, kromě plánování únosu i ze spolčení za účelem získání výbušných zařízení.

„Nenechám extremisty překazit naši práci. Nikdy také nezlomí mou neochvějnou víru v lidské dobro a slušnost,“ prohlásila Whitmerová v srpnu v reakci na Foxovo usvědčení. Whitmerová v listopadových volbách post guvernérky obhájila.

Další tři spolupachatele uznal soud v Michiganu vinnými v říjnu. Pete Musico, Joe Morrison a Paul Bellar se podle soudu na spiknutí přímo nepodíleli, odsouzeni byli ale 15. prosince za poskytování materiální podpory teroristické skupině, a to na dvanáct, deset a sedm let odnětí svobody.

Pět dalších obviněných v případu pokusu o únos čeká na soud v michiganském okrese Antrim, kde se nachází chata Whitmerové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...