Washington/Bagdád – Dvě vlny měly páteční cílené letecké údery ze strany americké armády na pozice islámských radikálů v Iráku. Zatímco prvního útoku se zúčastnila dvojice stíhaček F/A-18 Hornet, druhý nálet byl veden jak s pomocí čtveřice těchto stíhaček, tak s využitím bezpilotního letounu. Terčem ofenzívy ze vzduchu se staly dělostřelecké baterie islamistů, které ostřelovaly kurdské jednotky bránící metropoli Irbíl, a také kolona několika aut, v nichž ozbrojenci cestovali.
Americký prezident Barack Obama cílené nálety povolil, vyloučil ale návrat amerických vojáků na irácké území. Kurdští představitelé potvrdili, že islamisté kontrolují největší iráckou přehradou u Mosulu, nyní se prý chystají k velkému útoku na Kurdy.
Profesor Richard Kaufman z University of Arkansas varoval v rozhovoru pro BBC, že pokud nebude přehrada u Mosulu odpovídajícím způsobem spravována, hrozí jí protržení, což by mělo za následek zaplavení města zhruba třicetimetrovou vlnou. Následný proud by ohrozil i Bagdád, a to v podobě pětimetrové vlny.
Jak uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby, cílem amerických úderů je „pomoci ubránit město Irbíl“ a podpořit kurdské jednotky, které se snaží zastavit postup radikálů z Islámského státu (IS). U první vlny náletů upřesnil, že se útoku zúčastnila dvojice stíhaček F/A-18 Hornet. Piloti shodili laserem naváděné bomby o hmotnosti 500 liber (asi 227 kilogramů) na část dělostřelecké baterie a tahač, který ji přepravoval.
K druhému úderu došlo později odpoledne místního času. Nejprve americký bezpilotní letoun zaútočil na místo, odkud radikálové vedli minometnou palbu, následně čtyři stíhačky F/A-18 shodily laserem naváděné bomby na konvoj sedmi aut islamistů nedaleko města Irbíl.
Američané shazují uprchlíkům zásoby, s pomocí počítají další země včetně Česka
Letecké síly Spojených států dodaly uprchlíkům na 20 tisíc litrů pitné vody a osm tisíc potravinových dávek. Shoz zásob se odehrál v horách u města Sindžár, kde přežívá asi 40 tisíc členů náboženské sekty jezídů. V případě potřeby se shozy zásob mají zopakovat. Dodávky nejnutnějších věcí proudí na sever Iráku ze sousedního Turecka. Zapojit se plánuje i řada dalších států, např. Velká Británie a Francie.
Stranou nezůstane ani Česko, o konkrétní podobě humanitární pomoci probíhají jednání s místní kurdskou vládou. Potvrdil to ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. „Je to oblast, které věnujeme permanentní pozornost. Situace, která se vyvinula na severozápadě Iráku, je skutečně nesmírně vážná,“ zdůraznil Zaorálek.
Situaci označil za humanitární katastrofu a americké nálety za cestu k jejímu zmírnění. „Spojené státy v této chvíli nepodezírám, že by tím sledovaly něco moc jiného,“ prohlásil šéf české diplomacie, podle něhož Česko zvažuje dodávky zbraní kurdským jednotkám, a to z toho důvodu, že islámští radikálové se dostali k moderním zbraním a navíc se k nim přidávají bývalí armádní generálové z dob režimu Saddáma Husajna. „Kurdská strana není ani dostatečně vyzbrojena pro to, aby takové armádě čelila,“ konstatoval Zaorálek.
Stovky žen ze sekty jezídů jsou údajně vězněny v Mosulu
Ozbrojenci z hnutí Islámský stát zajali v uplynulých dnech stovky žen patřících k náboženské sektě jezídů. Prohlásil to mluvčí iráckého ministerstva pro lidská práva Kamíl Amín. Některé z žen nejspíš vězní v Mosulu, který mají radikálové pod kontrolou již od června. Spojené státy zprávy o únosu žen potvrdily. Jak uvedl nejmenovaný americký představitel, islamisté chtějí ženy údajně prodat nebo nabídnout k sňatku svým bojovníkům.
Podle iráckého ministerského mluvčího se jedná o ženy mladší 35 let, které k sektě patří. „Myslíme si, že je teroristé považují za otrokyně a mají s nimi zvrácené plány,“ prohlásil Amín. „Domníváme se, že tyto ženy budou ponižujícím způsobem zneužívány teroristy, aby uspokojily jejich živočišné potřeby způsobem, který se příčí veškerým lidským i islámským hodnotám,“ dodal Amín.
