Domácí kotle dusí Polsko. Země má druhé nejhorší ovzduší v EU a míří před unijní soud

Nahrávám video
Události ČT: Znečištěné ovzduší v Polsku bude řešit unijní soud
Zdroj: ČT24

Polsko trápí dlouhodobě znečištěné ovzduší a situace už je tak špatná, že se do věci vkládají evropské instituce. V únoru má Evropský soudní dvůr rozhodnout, jestli Varšava v otázce emisí porušuje unijní zákony. Polsko má přitom podle Evropské agentury pro životní prostředí po Bulharsku nejhorší ovzduší z celé Unie.

Z padesáti měst nejvíc zasažených smogem v EU se jich podle zprávy Světové zdravotnické organizace třicet nachází právě v Polsku. Hodnoty tam často mnohonásobně překračují hygienické normy.

Poláci proto používají specializované aplikace, které na smog upozorní podle měřících stanic v nejbližším okolí. Hitem obchodů se sportovními potřebami jsou zase masky proti smogu. I když stojí v přepočtu skoro 1750 korun, zájem je velký. Zásoby se vyprodají klidně během jednoho dne a na další se musí čekat. 

Hlavním viníkem smogové situace jsou domácí kotle na pevná paliva. V zemi je jich tři a půl milionu. Dva miliony z nich jsou staré typy mimo jakékoli ekologické třídy, do kterých se přikládá v lepším případě uhlí.

„Tyto kotle ročně vyprodukují polovinu znečištění v Polsku, pro porovnání na dopravu připadá 10 %, na průmysl asi taky tak,“ upozoňuje aktivista Piotr Siergiej z iniciativy Polski Alarm Smogowy.

Staré kotle na pevná paliva se už nebudou prodávat, Krakov je zakázal všechny

Letos v létě začne platit zákaz prodeje starých typů kotlů. Ty, které jsou v domácnostech, ale mohou fungovat dál. Vláda sice vyhlásila boj se smogem za jednu z priorit, zároveň ale brání většinou zastaralé uhelné elektrárny. Jadernou elektrárnu země nemá.

Mapa znečištění ovzduší smogem
Zdroj: ČT24

V únoru přitom Evropský soudní dvůr rozhodne, jestli země porušuje unijní právo o kvalitě ovzduší. „Pokud země nebude plnit normy dál, tak může Evropská komise iniciovat nové líčení a výsledkem může být finanční postih,“ dodává právnička Malgorzata Smolaková, právnička z neziskové organizace Prawnicy dla Ziemi. 

Poláci za špatný vzduch platí především zdravím: ročně zemře předčasně 46 tisíc lidí. Nejhorší je situace na jihu. Například v Krakově překračuje koncentrace škodlivin zdravotní limity zhruba 150 dní v roce. Jako první tak toto město zakázalo topit v kotlích na pevná paliva. Nařízení vejde v platnost příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...