Paříž – Do Evropy dorazil čínský prezident Si Ťin-pching. Jako vůbec první zemi navštívil Francii. Francois Hollande při této příležitosti kladl důraz na dodržování lidských práv. O situaci v komunistické Číně ale nehovořil. Důležitost svobody projevu a respektu k menšinám zmínila manželka šéfa Bílého domu Michelle Obamová, která strávila týden na návštěvě Číny.
Hollande při setkání se svým čínským protějškem mluvil jen obecně. Čína přitom čelí zahraniční kritice kvůli politickým vězňům, útisku menšin a cenzuře. „Podporujeme tvorbu, vyjadřování a rovnoprávnost prostřednictvím svobodného pohybu osob a myšlenek. To je základem lidských práv, na kterých Francii velmi záleží,“ prohlásil Hollande při přípitku na státní večeři na počest čínského hosta. Současně ale řekl, že Francie vnímá Čínu jako přátelskou zemi. Zvlášť ocenil, že Peking v mezinárodních vztazích upřednostňuje dialog před konfrontací.
Si Ťin-pching si vybral Francii za svou první destinaci v Evropě od svého loňského nástupu do funkce. Hollande byl zase loni prvním západním představitelem, který ho navštívil v Pekingu. Obě země si letos připomínají 50. výročí uznání komunistické Číny tehdejším francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem.
Obchodní spolupráce prioritou
Hlavní náplní třídenní návštěvy nejvyššího čínského představitele v zemi galského kohouta je posílit ekonomickou a obchodní spolupráci obou zemí. Na okraj jednání se postupně podepisuje 50 bilaterálních obchodních a dalších smluv. Návštěvu provázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Zabránit mají i případným protičínským akcím místních ochránců lidských práv a čínských disidentů.
Obamová proti cenzuře internetu
Na otázky svobody a respektu k menšinám jemně upozornila během týdenní návštěvy Číny Michelle Obamová. Během proslovu na pekingské univerzitě se dotkla tématu svobody internetu, v jehož cenzuře patří Čína mezi nejaktivnější země světa. „Pro informace a nápady je velmi důležité, aby mohly svobodně proudit internetem a médii, protože takto poznáváme pravdu,“ prohlásila manželka Baracka Obamy. Její slova vzbudila velký ohlas na sociálních sítích, oficiální čínská média o nich podle očekávání neinformovala.
O pár dní později na střední škole ve městě Čcheng-tu, metropoli provincie S'-čchuan, zdůraznila americkou víru ve svobodu a to, že „všichni máme právo říci, co si myslíme, a uctívat to, co chceme, i když se ostatním nelíbí, co říkáme, nebo vždy nesouhlasí s tím, v co věříme“. Komentátoři se shodují na tom, že tyto poznámky zní v kontextu západního světa velmi krotce, na čínské poměry jsou ovšem relativně odvážné.
Středeční návštěvou tibetské restaurace v provincii S'-čchuan zase Obamová podle znalců diplomatických poměrů dala jemně najevo zájem o osud tibetské menšiny v Číně, jejíž práva jsou již několik desetiletí potlačována.
Během setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem ale volila americká první dáma méně kritická slova a držela se avizovaného plánu neotevírat politická témata.
Bývalé manželky amerických prezidentů prý byly kritičtější
Předchozí první dámy Spojených států mluvily podle AP o citlivých tématech během návštěv Číny více zpříma. Manželka minulého prezidenta George W. Bushe Laura vyzvala v roce 2008 čínské vedení, aby se připojilo k mezinárodním sankcím vůči barmské vojenské juntě. Hillary Clintonová zase v roce 1995 apelovala na rovná práva žen.
