Do Řecka připlulo 17 běženců. Ještě před týdnem jich byly stovky denně

Proud migrantů směřujících přes Řecko do Evropy se zpomaluje. Během Velikonočního pondělí připlulo do přístavu Pireus u Atén z ostrovů v egejském moři jen 17 uprchlíků. Dosud jich přitom byly denně řádově stovky. V zemi je aktuálně zhruba 50 tisíc uprchlíků.

Zatímco ještě na začátku minulého týdne do Řecka přicházely stovky migrantů denně, o Velikonocích se jejich počet výrazně snížil. Ve čtvrtek nedorazil ani jeden, to však bylo zřejmě způsobeno mořskou bouří. Během pondělka jich do přístavu Pierus poblíž Atén připlulo pouze 17.

Zmírnění počtu uprchlíků lze pozorovat i v dlouhodobějším horizontu. Zatímco v únoru do Řecka podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) každý den připlouvalo v průměru 1968 běženců, v březnu se jejich počet snížil na 996 denně.

Úbytek uprchlíků je znát i na tureckém pobřeží, odkud se vydávají na plavbu k řeckým ostrovům. Zatímco v Izmiru byli běženci kdysi všudypřítomní, nyní jsou noclehárny i levné hotely prázdné, stejně jako prostranství u mešit. Na lavičky do parků se vrátili senioři, napsal list The Washington Post.

Uprchlický tábor Idomeni
Zdroj: Reuters

V Řecku je 50 tisíc běženců

V zemi ale po uzavření hranic s Makedonií stále zůstávají desetitisíce běženců, jen v provizorním uprchlickém táboře Idomeni na řecko-makedonské hranici se aktuálně nachází více než 11 tisíc lidí. Úřady tábor postupně evakuují.

Dalších 14 a půl tisíce běženců je v Aténách, v provizorním táboře v přístavu Pireus se nachází přes 5 tisíc lidí, přes 4 tisíce migrantů se nachází na egejských ostrovech. Další jsou v jiných částech Řecka. List Guardian s odkazem na řeckou vládu informuje, že celkem je v zemi více než 50 tisíc uprchlíků.

Omezit počet přicházejících migrantů se Evropská unie pokusila uzavřením dohody s Ankarou na nedávném summitu v Bruselu. Ta počítá mimo jiné s vracením lidí, kteří v Řecku nedostanou azyl, zpět do Turecka. Očekává se, že první vyhoštění by se měla uskutečnit na začátku dubna. EU by měla na oplátku za každého vráceného Syřana přijmout z tureckých uprchlických táborů jiného s nárokem na azyl.

9 zadržených převaděčů

V Řecku se na uprchlické krizi i nadále pokouší vydělávat zločinecké skupiny. Policie na ostrově Kos zadržela devět lidí podezřelých z převaděčství. Měli u sebe falešné dokumenty řeckých úřadů i přístroje, pomocí nichž je možné doklady falšovat.

Kos je společně s ostrovy Samos, Chios a Lesbos hlavní vstupní branou migrantů přicházejících přes Turecko do Evropy. „Zadržení jsou cizinci a podle všeho jsou členy organizované skupiny pašeráků lidí, kteří převáží migranty z Turecka do Řecka a tedy do Evropské unie,“ uvedl mluvčí pobřežní stráže. Jaké národnosti zadržení jsou, nesdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 19 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...