Prezidentské volby v Bulharsku nejspíše vyhrál proruský kandidát Rumen Radev, který podle povolebních odhadů dvou agentur získal v dnešním druhém kole 58,1, respektive 58,5 procenta hlasů. Bulharský premiér Bojko Borisov prohlásil, že podá demisi, pokud se potvrdí vítězství opozičního kandidáta Radeva. I v prezidentských volbách v Moldavsku vede podle předběžných výsledků proruský kandidát Igor Dodon, který má po sečtení 69 procent hlasů 57,8 procenta.
Bulharští voliči měli na výběr mezi někdejším velitelem bulharského letectva Rumenem Radevem (53), který kandidoval jako nezávislý s podporou opozičních socialistů, a předsedkyní parlamentu, vládní kandidátkou Ceckou Cačevovou. Oba uchazeči postoupili z prvého kola, které se konalo před týdnem.
Konzervativní premiér Bojko Borisov, který je u moci od října 2014, potvrdil záměr, že v případě prohry původně favorizované Cačevové odstoupí, což by mohlo vést k předčasným parlamentním volbám.
„Je na lidech, aby rozhodli. Pokud si přejí politickou krizi, budou ji mít,“ prohlásil během hlasování v hlavním městě. Dříve vybízel voliče, aby se zmobilizovali proti „rudému generálovi“. Po jeho vítězství premiér novinářům řekl, že podá demisi „v první pracovní den parlamentu“, tedy v pondělí nebo v úterý.
„Hlavní závěr zní, že naděje a touha po změně vyhrály nad strachem, který se Borisov snažil vyvolat,“ prohlásil předák socialistů Željo Bojčev. „Demokracie dnes porazila apatii a strach,“ řekl v televizi třiapadesátiletý Radev.
Pravomoci bulharského prezidenta, voleného na pět let, jsou podle bulharské ústavy značně omezené a hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident nicméně může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.
V Moldavsku sliboval vítězící Dodon federaci s Podněstřím
V rozhodujícím druhém kole prezidentských voleb v Moldavsku vede proruský kandidát Igor Dodon nad někdejší ekonomkou Světové banky Maiou Sanduovou, která podporuje směřování země k Západu. Vyplývá to podle agentury TASS z předběžných výsledků, ohlášených ústřední volební komisí.
Po sečtení 69 procent hlasů vedl Dodon s 57,8 procenta před Sanduovou s 42,1 procenta hlasů. Náskok téměř 15 procentních bodů si Dodon podle agentury AP zachoval i po sečtení tří čtvrtin hlasovacích lístků.
První kolo voleb 30. října vyhrál Dodon s 48,5 procenta hlasů, což mu ke zvolení hlavou státu nestačilo. Sanduová v prvních přímých prezidentských volbách po dvaceti letech skončila druhá se 38,2 procenta hlasů. Volební účast činila necelých 49 procent.
Dodon v kampani sliboval sjednotit do jedné federace s Moldavskem i Podněstří, což je východní pás země, kontrolovaný od počátku 90. let proruskými separatisty.
