Do Německa loni přišlo zhruba 280 tisíc uprchlíků, což je přibližně třetina oproti roku 2015, kdy to bylo 890 tisíc lidí. Aktuální čísla na tiskové konferenci v Berlíně zveřejnil spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére.
„Migrační dění se podařilo uspořádat, usměrnit,“ je přesvědčen de Maiziére, který za výrazným poklesem vidí především uzavření balkánské migrační trasy a dohodu Evropské unie s Tureckem o vracení některých imigrantů na turecké území.
Ministr také poznamenal, že na celkové loňské bilanci mají výrazný podíl první tři měsíce roku 2016, kdy ještě do spolkové republiky proudilo velké množství uprchlíků.
Žádostí o azyl výrazně přibylo
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni přijal celkem 745 545 žádostí o azyl, což je o téměř 270 000 více než v roce 2015. Řadu z nich loni podávali ještě běženci, kteří do Německa přišli už v roce 2015. Zhruba 36 procent žádostí o azyl podali Syřané, 17 procent Afghánci a 13 procent Iráčané.
BAMF loni rozhodl o 695 733 žádostech, což je nejvíce v jeho historii. I tak ale na konci prosince zbývalo 434 tisíc žádostí ke zpracování.
Ochranu loni v Německu dostalo 400 tisíc lidí
Ochranu v souladu s ženevskými úmluvami dostalo loni 256 136 lidí (36,8 procenta), doplňkovou ochranu dalších 153 700 lidí (22,1 procenta). U 24 084 osob (3,5 procenta) úřady rozhodly, že mohou v Německu vzhledem k situaci ve své domovské zemi dočasně zůstat, i když nemají nárok na ochranu v souladu s ženevskými úmluvami, ani na doplňkovou ochranu.
Ve 173 846 případech (25 procent) BAMF žádost o azyl zamítl, v dalších 87 967 případech (12,6 procenta) skončilo řízení jiným způsobem, například vzetím žádosti o azyl zpět nebo návratem žadatele do jiné země Evropské unie.
Povinné kvóty v Evropě nezafungovaly
Evropa se snažila krizi s uprchlíky řešit povinnými kvótami na přerozdělování běženců. Z plánovaného počtu 160 tisíc lidí ale bylo přerozděleno jen asi pět procent.
Objevují se tak nové návrhy jako třeba ten slovenský, který upřednostňuje princip takzvané pružné solidarity, podle níž by členské státy EU, jež nesouhlasí s kvótami, například více přispívaly na ochranu vnějších hranic Unie.
