Německo deportovalo tři desítky Afghánců zpět do Kábulu. A bude pokračovat

Německo v noci deportovalo prvních 34 afghánských migrantů zpět do jejich vlasti. Do Kábulu s nimi odletěla stovka policistů. Německo v deportacích navzdory kritice opozice i některých neziskových organizací bude pokračovat. V Berlíně to řekl německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Do Afghánistánu mělo původně odletět 50 odmítnutých žadatelů o azyl, část se jich ale před úřady skryla. Zbylých 34 mužů, z nichž se třetina dopustila trestných činů, doprovodilo na 100 policistů, překladatel a zdravotníci. V Kábulu letadlo přistálo ve čtvrtek ráno tamního času. Všichni ve skupině byli mladí muži bez rodin.

Když nenajdu práci, připojím se k Talibanu, říká jeden z Afghánců

Mnozí z migrantů si stěžovali, že byli vráceni. Poukazovali na to, že v Německu žili a pracovali řadu let a nyní jsou zpět ve vlasti bez naděje najít zaměstnání. „Nemám z toho radost, tady je všechno jiné,“ řekl třiadvacetiletý Sidik Kučai ze severní provincie Baghlán, který strávil v Německu sedm let. „Měl jsem dobrou práci v restauraci v Kolíně nad Rýnem. Tady v Afghánistánu není práce ani bezpečno,“ dodal.

Čtyřiadvacetiletý Muhammad Chán si po přistání na letišti v Kábulu stěžoval na chování německé policie. „Před dvěma dny přišli ke mně domů dva policisté a pozvali mě na piknik. Následující den jsem byl převezen na letiště ve Frankfurtu,“ vypověděl. Chán uvedl, že ho cesta do Evropy vyšla na 10 tisíc eur a v Německu žil téměř šest let. „Pokud tady nenajdu práci, připojím se k Talibanu,“ prohlásil Chán. 

Skupina deportovaných Afghánců
Zdroj: ČTK/AP/Massoud Hossaini

Jedním z těch, kteří se naopak těšili z návratu do vlasti, byl dvaadvacetiletý Matiulláh Azízí z Kábulu. Po sedmi letech strávených ve Frankfurtu nad Mohanem řekl, že je rád, že je doma. „Miluji Afghánistán, je to moje země,“ prohlásil.

Vyhoštění neúspěšných žadatelů o azyl umožnila nedávná afghánsko-německá dohoda, jejímž cílem je omezit obrovský příliv migrantů do Německa. „Takové akce jsou správné a potřebné,“ prohlásil de Maizière, podle kterého jsou části Afghánistánu natolik bezpečné, že je možné tam uprchlíky vracet. 

Opozice krok ministerstva kritizuje

S tím ale nesouhlasí zástupci opozičních Zelených a Levice, podle nichž jedná německá vláda proti lidským právům. Upozorňují, že bezpečnostní situace v celém Afghánistánu je nestabilní.

Jejich kritika zatím u ministra vnitra nezabrala. Deportace podle něj musí pokračovat. De Maizière také uvedl, že se letos 3200 Afghánců z Německa do své vlasti vrátilo dobrovolně. Takovouto formu návratu bude spolková vláda i nadále finančně podporovat.

Německé úřady vpustily loni do země 890 tisíc migrantů. Nyní se snaží uspíšit proces udělování azylu pro žadatele, kteří mají velkou naději ho získat, především pro uprchlíky před občanskou válkou v Sýrii. Proto Němci urychlili proces vyhošťování kandidátů, kteří naopak mají jen mizivou šanci, že azyl dostanou. Jde například o lidi, kteří utekli z ekonomických důvodů z chudých zemí Balkánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 2 mminutami

Při protestech v Íránu zemřely podle režimu dva tisíce lidí, svědci popisují střelbu do davů a rozsudky smrti

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 11 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 14 mminutami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 37 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 3 hhodinami
Načítání...