Uprchlíků ve světě poslední roky přibývá. Kvůli válkám, násilí a pronásledování bylo loni na útěku dohromady 68,5 milionu lidí. Popáté za sebou jde o rekordní číslo. Podle geografa a demografa Tomáše Kučery jde ale zatím jen o klid před bouří. Čísla podle něj porostou ruku v ruce s klimatickou změnou, populační explozí a předáváním zkušeností mezi migranty. Dnešní migrace tak podle něj bude do značné míry určovat migraci budoucí.
Podle Kučery mohou být počty prchajících lidí vyšší než uvádí statistiky. „Ta čísla se týkají zaregistrovaných migrantů, ale nedivil bych se, kdyby jich ve skutečnosti byl i dvojnásobek, nebo více,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
Problémem podle něj do budoucna bude především populační růst i globální klimatická změna. „Ta velice rychle mění podmínky lidí pro život a lze očekávat, že těch, kteří budou na pochodu, bude do budoucna daleko víc a ne jen z oblastí ozbrojených konfliktů, ale i z oblastí, kde klimatická změna výrazně zhorší podmínky k životu,“ varuje demograf a geograf.
Nigérie bude mít v horizontu 30 let dvojnásobek obyvatel
Například v Nigérii by počet obyvatel z dnešních asi 190 milionů měl podle posledních prognóz OSN v roce 2050 vzrůst přibližně na 420 milionů.
„Výhled do konce tohoto století je až někde k 900 milionům, což je vlastně tisíc obyvatel na kilometr čtvereční. Pokud tam nedojde k nějaké strukturální změně způsobu obživy těch lidí, no tak si představte tisíc obyvatel na kilometr čtvereční, kde 90 procent z nich třeba budou zemědělci,“ říká Kučera.
Demograf: Současná migrace je závdavkem na migraci budoucí
Zároveň dnešní migrace podle něj bude určovat tu budoucí. „Migranti, kteří jednou tu cestu projdou, zjistí, jak je možné se sem dostat, tak tu informaci předávají dál, přes rodinu, sociální média,“ říká.
Příklad je možné najít i v Česku. „Vezměte si vietnamskou migraci. Kdybychom se tady v 70., 80. letech nestarali o výchovu vietnamských odborníků a profesionálů, tak by se asi dneska z Vietnamu do Česka tolik lidí nestěhovalo, nebo nemělo tendenci se do Česka stěhovat,“ říká Kučera.
Evropě podle něj chybí jednotný koncept migrační politiky, najít se jí ho nedaří už nejméně čtvrt století, upozorňuje. Jako hlavní problém to vidí i bývalý ministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra (ODS), který byl také hostem pořadu.
Migrace mění evropskou politickou scénu, myslí si Vondra a Rouček
„Počty lidí, kteří dnes směřují do Itálie, jsou nižší, než si pamatujeme z balkánské cesty před dvěma třemi lety, ale problém je v tom, že EU zatím nenašla účinný recept, jak chránit svou vnější hranici, a tvrdá slova, že ani jednoho migranta nepřijmeme, jsou vysvětlitelná tím, že se nenašla shoda,“ myslí si bývalý ministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra (ODS).
Evropa podle něj není schopná tuto situaci zvládat. Mnohé země pak politiku mění k větší restriktivnosti, italský ministr vnitra Matteo Salvini zcela změnil politiku Itálie směrem k neochotě přijímat masy migrantů, podotýká Vondra.
Politické dopady jsou viditelným důsledkem migrační krize i podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Libora Roučka (ČSSD). „Největší uprchlickou krizi jsme měli v roce 2015, kdy do Evropy přišlo přes milion lidí. V letošním roce je to desetina. Pokud jde o zvládání migrace, nevidím problém. Po dvou třech letech ale vidíme politické dopady. V hlavních zemích včetně Německa vznikla krajně pravicová hnutí a to změnilo politickou scénu,“ upozorňuje.
Celý pořad si můžete pustit ve videu.
