Havana - Velký pátek, kdy si křesťanský svět připomíná ukřižování Krista, byl dnes poprvé po půl století svátečním dnem na komunistické Kubě. Jen málo místních katolíků ale využilo volného dne k účasti na mši.
Kubánská vláda vyhlásila na dnešek svátek na žádost papeže Benedikta XVI., který minulý týden Kubu navštívil. Novináři ovšem dnes viděli v katolických kostelech v Havaně jen o něco málo více věřících, než kolik jich sem chodí jindy.
Praktikující katolíci tvoří na Kubě méně než 10 procent obyvatel. Mnoho věřících Kubánců se hlásí k evangelickému křesťanství a k náboženství santería (směsice katolického náboženství a tradičního kultu afrických Jorubů, kteří byli na Kubu dovezeni původně jako otroci). „Nejsem katolička, ale svátek respektuji. Jsem šťastná, že mám volný den. Nepočítala jsem s tím,“ řekla Kubánka Gladys Ocampová.
Velký pátek, kdy si křesťané připomínají Kristovu smrt, není svátkem v USA, většině Evropy, ani v jedné z nejkatoličtějších zemí světa, Mexiku.
Vztahy mezi kubánským režimem a církví se rychle zhoršily po komunistické revoluci v roce 1959. Po letech pronásledování církve se začaly pomalu zlepšovat v 90. letech, kdy tehdejší kubánský vůdce Fidel Castro oceňoval takzvanou teologii osvobození, kterou v Latinské Americe prosazovali levicově zaměření kněží. V ústavě tehdy slovo „ateistický“ jako termín označující státní zřízení nahradil výraz „sekulární“ a krátce před návštěvou papeže Jana Pavla II. v lednu 1998 Castro opět vyhlásil jako svátek Vánoce.
