Děti se učí na střeše, v obchodě i na hřbitově. Distanční výuku na Filipínách omezuje ekonomická situace rodičů 13. 1. 2021 | Zdroj: Reuters, theguardian.com, deped.gov.ph
Pro filipínské žáky a studenty je distanční výuka mnohem složitější, než je tomu v ekonomicky vyspělejších zemích. Školy se z obav před nákazou koronavirem v zemi zavřely již před sedmi měsíci. Úřady tehdy uvedly, že se děti vrátí do školních lavic až v momentě, kdy bude populace pročkována. To vyvolalo obavy, že by miliony studentů mohli zůstat bez přístupu ke vzdělání. Na konci srpna 2020 některé školy začaly s on-line výukou a filipínská televize připravila pro děti vzdělávací pořady. Mnohé rodiny si ale kvůli špatné ekonomické situaci nemůžou dovolit koupit počítače nebo připojení k internetu.
Distanční výuka na Filipínách je pro ekonomicky slabší rodiny náročná
Žák 5. třídy Jhay Ar Calma sedí na střeše svého domu s tabletem kvůli slabému připojení k internetu. „Někdy měníme SIM kartu u jiného poskytovatele, aby nemusel studovat na střeše, ale málokdy je na to dostatek peněz“, uvedla Jhayova matka
Nicole Cabasines (11 let) pracuje na svém domácím cvičení v evakuačním táboře u vesnice Kasiglahan. Zemi ke konci uplynulého roku zasáhl silný tajfun, jehož následky se budou odstraňovat několik let. Tisíce obyvatel jsou stále bez přístřeší. Což je další komplikace, která obyvatelům hlavního města v době pandemie situaci vůbec neulehčuje
Žákyni 3. třídy Mary Joyce Florendo z Manily pomáhá s učením její matka. „Je pro mě důležité dostudovat, abych mohla v budoucnu pomoci svým rodičům,“ říká mladá žačka
Jedenáctiletá dívka Joy De Castro z města Makati se učí na náhrobcích svých předků. Rodina má přímo v místě hřbitova postavený skromný příbytek
Jonathan Ticzon (11 let) z města Makati poslouchá svého otce Ricarda, který se stal „rodinným učitelem“ a který učí děti, jejichž rodiče musí pracovat
Některé děti se vzhledem k situaci učí v obchodech svých rodičů. Po celé Manile jsou tisíce malých krámků, kde je možné vidět podobný obrázek
Osmnáctiletý Mark Joseph Andal neustále hledá signál ve filipínských pralesích. Během uzavření tříd v zemi se potřeboval spojit se svou školou, v oblasti Mabalanoy, kde žije, je ale signál nestabilní a místo pro spojení se neustále mění dle počasí. Student školu potřebuje z existenčních důvodů dokončit; na školné mu půjčili rodiče, kteří se kvůli tomu ale zadlužili
Osmiletá Galície musí výuku na rok přerušit; její matka totitž nemá jak svým dvěma dětem zajistit vzdělání a současně prostředky pro přežití
Jonathan Ticzon je žákem 6. třídy a domácí studium mu vyhovuje: „Upřednostňuji on-line učení, protože mě ve škole často šikanovali. Teď mě nikdo neobtěžuje.“
Annie Sabino (16 let,) žákyně 9. třídy, dokončuje školní práci zpravidla večer nebo v noci. Sama uvádí, že během pozdních hodin je lepší signál pro internetové připojení, a může tak úkoly udělat rychleji
