Zatímco v Česku se lidé na dušičky vydávají na hřbitovy, aby si připomněli zesnulé, Mexičané se srocují v centrech svých měst. Památku zesnulých nazývají dnem mrtvých a v Mexico City i menších městech jej každoročně připomínají průvody lidí nalíčených jako mrtvoly či kostry. Ulice mexické metropole se zaplnily i v sobotu, i když bylo nevlídné počasí a diváci sledovali průvod „mrtvol“ v pláštěnkách a s deštníky.
Den mrtvých se termínem shoduje s dušičkami a předcházejícím svátkem všech svatých, od kterého dále Irové odvodili svůj Halloween. Zvyky, které se s dnem mrtvých pojí, zařadila Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu na svůj seznam světového kulturního dědictví. Neslaví se jen v Mexiku, ale i některých dalších latinskoamerických zemích, zároveň si jej připomínají mexické komunity v zahraničí.
I když jsou průvody nejznámější součástí svátku, Mexičané si své zesnulé připomínají i v soukromí. Doma mívají malé oltáře s jejich fotografiemi a vypravují se na hřbitovy.
Symbolem mexických oslav je figurína Catrina, smějící se kostra s širokým dámským kloboukem s velkými péry, kterou stvořil v roce 1910 mexický grafik a karikaturista José Guadalupe Posada. Tato tradiční figurka se zejména v těchto dnech prodává v obchodech, oblečena do různobarevných historických kostýmů, a převlékají se za ni i ženy v průvodech.
Původ oslav je ovšem velmi starý, dosahuje do aztéckých dob. Tehdy se ale oslavy bohyně smrti konaly v létě. Na listopad je posunuli španělští dobyvatelé, aby se spojily s křesťanskými svátky.
