Nejméně 150 lidí zemřelo minulý čtvrtek při útoku islámských teroristů z Boko Haram ve vesnici na severovýchodě Nigérie. Většina lidí se utopila v řece, když před radikály utíkali. Nigerijský prezident dal nedávno armádě tři měsíce na to, aby extremistickou skupinu zlikvidovala. Na svědomí má už 15 tisíc mrtvých.
Desítky lidí se při útěku před Boko Haram utopily v řece
Příslušníci milic Boko Haram prý dorazili na motorkách a v autech k vesnici Kukuwa-Gari, mezi jejímiž obyvateli vznikla panika. "(Radikálové) hned začali střílet, lidé začali utíkat. Několik lidí zabili. Bohužel mnoho obyvatel naskákalo do řeky, jejíž hladina byla po deštích vzedmutá, a utopili se," citovala AFP jednoho z vesničanů. Mezi mrtvými je údajně mnoho žen a dětí.
Zpráva o dalším útoku Boko Haram se podle AFP objevila se zpožděním, protože
extremisté přerušili telefonní sítě v okolí vesnice. Ta se nachází asi 50 kilometrů od Damaturu, metropole státu Yobe.
Útok Boko Haram
Během šestiletého ozbrojeného povstání s cílem vytvořit na severovýchodě Nigérie
islámský stát už bojovníci Boko Haram připravili o život tisíce lidí. Koncem května se úřadu prezidenta ujal Muhammadu Buhari, který si potlačení islamistů dal za svou prioritu. Radikálové ale od té doby zabili další stovky lidí.
Boko Haram dělá vrásky nigerijské vládě už 13 let
Boko Haram znamená v hauštině (nejpoužívanější jazyk na severu Nigérie) "západní učení je rouhání", samo dává přednost názvu Jama'atu Ahlis Sunna Lidda'Awati Wal-Jihad (Sunnitská skupina pro kázání a džihád).
Skupina byla založena již v roce 2002 v metropoli severonigerijského státu Borno Maiduguri tehdy dvaatřicetiletým islamistou Mohammedem Yusufem.
Tento učenec kritizoval západní hodnoty, které do země přinesli britští kolonisté, a požadoval dodržování striktního islámu včetně práva šaría. Mnoho stoupenců zaujal svými kázáními v mešitách a zejména kritikou zkorumpovaného vládnoucího režimu, který dlouho přehlížel problémy na muslimském severu země.