Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu přišlo až na padesát tisíc ukrajinských vojáků o ruku nebo nohu. Na novou končetinu se čeká i déle než rok. Část raněných získává protézy na Západě, léčbu jim platí dary ze zahraničí, ale i příspěvky běžných Ukrajinců.
Sašovi i Dmytrovi chybí pravá noha. Prvně jmenovaný šlápl na minu, druhého o dolní končetinu připravila palba ze salvového raketometu. V ideálním případě by pacienti jako oni měli dostat protézu do tří měsíců, oba ale na vyhovující variantu čekají přes rok. Ukrajině schází umělé končetiny i kapacity v nemocnicích. Případů je totiž příliš mnoho.
Sbírka Tetjany Rudenské už pomohla desítkám veteránů získat pomoc v nemocnicích na Západě. Peníze na cesty obstarává například dražbou předmětů s podpisy armádních velitelů. „Konkrétně pro Dmytra nám vlajku osobně podepsal šéf zpravodajské služby Kyrylo Budanov. Také jsme ji vydražili a získali jsme díky tomu patnáct tisíc dolarů,“ popisuje ředitelka sbírky Revidid Soldiers Ukraine.
Mediální aktivita těchto vojáků pomáhá těm, kteří přijdou po nich. Do fondu totiž přispívají nejčastěji sami Ukrajinci, a to i ti žijící v zahraničí. Často poté, co vidí reportáž v televizi nebo slyší v rádiu.
Díky darům zamířili Saša a Dmytro přes Varšavu do amerického Orlanda, kde podstoupí nutné operace a získají umělé končetiny. „Potom bude potřeba postavit se na nohy a začít nějak vydělávat na živobytí,“ říká Dmytro, který přes dvanáct let boxoval a snil o tom, že bude profesionálním sportovcem. Ring ale zcela opustit nehodlá a boxuje i bez nohy.
Podle odhadů na Ukrajině od loňského ruského útoku přišlo nejméně o jednu končetinu přes padesát tisíc obránců. Rozsah amputací lékaři a nadace srovnávají s počty těchto zákroků za první světové války. S pokračující protiofenzivou čísla rostou a následná péče se stává méně dostupnou.
