Jeden ze tří nepřežije. Štáb ČT přinesl svědectví z polní ošetřovny na frontové linii

Nahrávám video

Dramatické chvíle prožívají v polní ošetřovně na frontové linii v blízkosti města Vuhledar. Štáb České televize na místě natáčel ve chvíli, kdy došlo k rannímu přepadení ukrajinských pozic.

Tým lékařů se právě dozvěděl o následcích ranního přepadení ukrajinských pozic. Míří k nim nejméně jeden raněný - zřejmě s amputovanou končetinou. „Pokud mu to správně zaškrtili a nemá kritickou ztrátu krve, přežije,“ odhaduje jeden z lékařů Mychajlo.

Žádné bližší informace o raněných nemají, spojení se zákopy po chvíli vypadává. Chystají se proto na všechny možné varianty.

Po chvíli přijíždí auto s raněným. Tým polní nemocnice ho odvádí na sál. Voják je další z obětí intenzivních bojů o zhruba dva kilometry vzdálené město Vuhledar. Ukrajinci tam od minulého týdne čelí nové ruské ofenzivě.

Lékaři v chaosu teprve postupně zjišťují, co se vojákovi stalo. Jeho jednotka držela linii na jihu města, nad ránem ji rozmetal zásah raketometu. O život přišlo i několik jeho kamarádů. „Z toho, co víme, to vypadá, že je zasáhli raketometem Grad,“ vysvětluje vojenský záchranář Vjačeslav.

První odhad lékaře se po chvíli naplňuje. Správně použité škrtidlo a včas zastavené krvácení vojákovi zachránilo život. „Dal jsem mu injekce fentanylu a patnáct miligramů ketaminu,“ říká lékař. Na transport do polní nemocnice čekal ve vážném stavu několik hodin. Sanitka ho pak z blízkosti fronty převezla ještě jednou - do vojenské nemocnice, kde podstoupil operaci.

„Ranění umírají hlavně kvůli ztrátě krve. Škrtidla doopravdy zachraňují životy, jako v tomto případě. Zastavili mu krvácení, neztratil příliš krve. Bude sice invalida, ale bude žít,“ popisuje Mychajlo své zkušenosti z nemocnice. Tento verdikt si z jeho úst denně vyslechnou dva ze tří zraněných. Zbytku pomoci nedokáže.

Například o den dříve byl ale poměr ještě smutnější. Z osmi vojáků nepřežil jediný. Jak vypadal boj o jejich život venku před nemocnicí stále ještě připomínají části tkáně přimrzlé k půdě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled