Země střední a východní Evropy mají právo na to, aby se mezi nimi a jejich názory rozlišovalo. Nahlížet na tyto státy jednotně by byla chyba, napsal v komentáři rakouský deník Der Standard. Připomíná v této souvislosti třeba rozdílný postoj států visegrádské čtyřky k uprchlickým kvótám. Polsko pro ně sice hlasovalo, ale nyní přemýšlí, jak souhlas předchozí vlády zvrátit. Maďarsko a Slovensko podaly proti kvótám žalobu k Soudnímu dvoru EU a Česko hlasovalo ne, ale výsledek většinového rozhodnutí akceptovalo.
„V souvislosti s uprchlickou krizí nyní slaví málo odlišný úhel pohledu na země bývalého východního bloku netušený rozkvět. Především pak tehdy, když jsou jednotně popisovány jako zóna pochybných egoistů, kteří se schovávají za údajně ještě ne zcela zmizelou železnou oponu, kasírují peníze z Unie a na výzvy k solidaritě s uprchlíky a unijními partnery v nejzdvořilejším případě dělají dlouhý nos,“ uvedl deník.
A zapomínat by se také nemělo ani na vnitropolitické debaty jednotlivých zemí. „O českém prezidentovi Miloši Zemanovi, pro něhož je islám náboženstvím nenávisti a který k debatám o burkách říká, že je sice proti nim, ačkoli si ale dovede představit ženy, pro které by to znamenalo vylepšení, se nyní i v zahraničí hodně hovoří,“ poznamenal Der Standard.
Naopak málo je prý slyšet o premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, který se od Zemana distancoval s ne zrovna jednoduchým vypětím sil a který se snaží odpoutat své sociální demokraty od levicových populistů a někdejšího stranického přítele Zemana.
Šestadvacet let po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě není vhodné kritizovat tamní populisty tím, že se všechny státy opět paušálně jakoby strčí za železnou oponu. Triumf pravicových extremistů z Národní fronty během prvního kola regionálních voleb ve Francii by toho měl být přesvědčivým důkazem, uzavírá komentátor Gerald Schubert.
