Benjamin Netanjahu se v sobotu stal nejdéle vládnoucím izraelským premiérem. V této funkci překonává dosavadní rekord zakladatele státu Davida ben Guriona, který byl premiérem 13 let a 127 dní. Devětašedesátiletý Netanjahu, který už jako premiér vládne téměř pětinu existence Izraele, podle agentury AP či deníku The Jerusalem Post pozvedl ekonomiku a zlepšil bezpečnost své země. Mnozí ho ale kritizují, že pohřbil mírový proces s Palestinci a rozdělil izraelskou společnost výpady vůči místním Arabům a opoziční levici.
Poprvé se stal premiérem v roce 1996 na tři roky. Do funkce se vrátil roku 2009 a od té doby ji zastává nepřetržitě. Naposledy vyhrál volby letos v dubnu. Mnozí ale věřili, že tentokrát Netanjahuovi srazí vaz oznámení generálního prokurátora, že se ho chystá obvinit z korupce a podvodu, což se zatím nestalo. Z postu ho tak mohou dostat zářijové předčasné volby, vyhlášené proto, že se premiérovi ve lhůtě nepodařilo sestavit koalici.
Podle kritiků Netanjahu promarnil čas své více než třináctileté vlády, když nikam neposunul jednání o řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle některých ho dokonce pohřbil, mimo jiné souhlasem s rozšiřováním osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a spojenectvím s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten situaci vyostřil uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele.
Podle svých příznivců Netanjahu naopak do palestinského problému „vnesl kus realismu“, napsal v pátek deník The Jerusalem Post. Pozitivně je izraelský premiér hodnocen za ekonomické výsledky či za postupné oteplování vztahů s arabskými zeměmi.
Odlišně budou možná v budoucnu historici nahlížet podle deníku The Jerusalem Post na Netanjahuův postoj k Íránu. Podle některých je díky nynějšímu izraelskému premiérovi jeho země klíčovým hráčem v globální snaze o zamezení výroby jaderné bomby íránským režimem. Podle jiných však spolu s Trumpem svými kroky vůči Íránu, který označují za největšího nepřítele, zbytečně zostřili napětí na Blízkém východě.
- – Rodák z Tel Avivu (narozen 21. října 1949) prožil mládí v Jeruzalémě a dospívání v USA, zejména ve Filadelfii. Již ve svých 17 letech se jako člen elitní vojenské jednotky zúčastnil šestidenní války Izraele proti Egyptu, Sýrii a Jordánsku a v roce 1972 byl zraněn během osvobozování uneseného letadla společnosti Sabena v Tel Avivu.
- – V USA vystudoval Massachusettský technický institut (MIT), koncem 70. let začal podnikat, po návratu do Izraele v roce 1978 působil v diplomatických službách.
- – V roce 1976 zahynul Netanjahuův bratr Jonathan (Joni), jenž padl jako velitel speciální jednotky, která v ugandském Entebbe zachraňovala více než sto izraelských rukojmí z letadla uneseného palestinskými teroristy.
- – Členem parlamentu se poprvé stal v roce 1988, šéfem pravicové strany Likud byl v letech 1993 až 1999 a znovu od prosince 2005, kdy vystřídal Ariela Šarona.
- – Několikrát byl ministrem zahraničí, jednou ministrem financí. V ekonomice se opírá o tradiční liberální recepty, jako je snižování daní, privatizace a úsporný rozpočet.
- – Poprvé byl premiérem v letech 1996 až 1999, podruhé od března 2009.
- – Netanjahu byl v roce 1996 ve svých 46 letech nejmladším premiérem země v historii a je prvním šéfem kabinetu, který se narodil po vzniku Izraele v roce 1948.
- – Jeho první premiérské období (1996–1999) bylo charakterizováno politickou nestabilitou a dílčími územními ústupky vůči Palestincům (Izrael se v roce 1997 stáhl z 80 procent Hebronu a o rok později na základě Memoranda z Wye River rozšířil palestinskou autonomii na Západním břehu Jordánu o 13 procent).
- – Poslední premiérské období Netanjahua od března 2009 kvalifikovali odborníci různě. „Bibi“ se většinou mohl opřít o podporu v parlamentu i veřejnosti, v zahraničí byl ale někdy kritizován za malý, či spíše žádný pokrok v mírovém procesu s Palestinci a za souhlas s rozšiřováním osad na Západním břehu Jordánu. Netanjahu v červnu 2009 sice připustil existenci nezávislého palestinského státu, který ale nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno, koncept dvou států ale již opustil.
- – V posledních letech, kdy mírový proces s Palestinci stagnuje a uskutečnilo se několik válek a dalších konfrontací s radikálním Hamasem, který ovládá Pásmo Gazy, varuje Netanjahu zejména před íránským jaderným programem a nebezpečím „mezinárodního terorismu“.
- – Za jeho vládnutí bylo hospodářství v relativně dobrém stavu, i když se podle kritiků zvyšuje nerovnost ve společnosti.
- Zdroj: ČTK
