Brusel – Lídři evropské osmadvacítky kvůli krizi na Krymu rozhodli o zrušení chystaného summitu EU–Rusko. Konat se nebudou ani dvoustranné schůzky s Moskvou na nejvyšší úrovni. EU navíc rozšířila sankce na dalších 12 občanů Ruska, kterým zmrazí majetek a zakáže vstup na své území. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne Unie k hospodářským sankcím, na jejichž přípravě má začít pracovat Evropská komise i členské země.
Celkem 12 jmen, které doplňují od pondělí známý seznam 21 osob z Ruska i Krymu, zveřejnila EU odpoledne v unijním úředním věstníku.
„Jde o představitele ruského parlamentu, jde o lidi z okolí prezidenta Putina a také o některé představitele ruské armády,“ přiblížil český premiér Bohuslav Sobotka okruh osob, jejichž jména se na rozšířeném seznamu objevila. Podle něj se v budoucnu nedá vyloučit další rozšiřování seznamu. EU se snaží zajistit, aby umístění konkrétního jména na seznam obstálo při soudním sporu.
Zveřejnění seznamu potvrdilo neoficiální diplomatické informace o tom, že nově sankce postihnou ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina nebo Vladislava Surkova či Sergeje Glazjeva, poradce prezidenta Vladimira Putina. Na seznam se dostal také Dmitrij Kiseljov, ruský televizní moderátor s jasnou protizápadní rétorikou. Postižena je mimo jiné i Valentina Matvijenková, šéfka Rady federace, horní komory ruského parlamentu, a její kolega ze Státní dumy Sergej Naryškin.
Američané seznam postižených také rozšířili
Svůj vlastní seznam ruských představitelů, vůči kterým uplatňují své sankce, mají také Spojené státy. Ve čtvrtek ho doplnily o další jména. Mezi osoby, kterým Američané zapověděli vstup do země a zmrazili majetek, se nově zařadili blízcí spojenci, přátelé a poradci prezidenta Vladimira Putina či představitelé ruského parlamentu a armády. (podrobněji zde)
Americký prezident Barack Obama navíc nevyloučil ani zavedení hospodářských sankcí, pokud si to situace na Krymu a na východě Ukrajiny vyžádá. Okamžitě po Obamově prohlášení oznámila zavedení sankcí i Moskva – budou se týkat devíti osob z americké administrativy a státní správy.
Unie je připravena na Ukrajinu vyslat pozorovatele
Unie vyzvala k dohodě na vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu. „Pokud v příštích dnech nevznikne věrohodná mise OBSE, Evropská unie vyšle vlastní misi,“ poznamenal šéf Evropské rady Herman Van Rompuy. Český premiér Bohuslav Sobotka novinářům řekl, že ČR je připravena se na misi EU podílet. V pondělí se situací kolem Ukrajiny bude zabývat česká Bezpečnostní rada státu.
Podle Merkelové by mise EU měla působit na jihu a východě Ukrajiny. „Neumím si představit, že bychom od Ruska dostali povolení udělat misi EU na Krymu. To se mi zdá nereálné. Ale můžu se zeptat,“ uvedla německá kancléřka. Zdůraznila přitom, že upřednostňuje realizaci pozorovatelské mise OBSE.
Dnes dopoledne lídři EU podepíší s ukrajinským premirérem Arsenijem Jaceňukem politickou část připravené asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Tento text týkající se politického dialogu, spolupráce v obranné a bezpečnostní politice či podpory při reformách loni v listopadu odmítl podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a následné demonstrace proti jeho rozhodnutí odstartovaly vnitropolitickou krizi.
Unie také hodlá až do listopadu ze své strany jednostranně splnit podmínky smlouvy o volném obchodu, která je s asociační dohodou spojená, a otevřít svůj trh pro naprostou většinu ukrajinského zboží. Tuto část balíčku unijní hospodářské pomoci určené Ukrajině musí ještě formálně potvrdit členské země a také Evropský parlament.
Van Rompuy: Sankce nejsou nástrojem odplaty, ale diplomacie
Dalekosáhlé následky budou podle Van Rompuye mít případné další ruské kroky destabilizující situaci. „Tím myslíme následky pro vztahy v širokém spektru ekonomických oblastí,“ zdůraznil Van Rompuy. Stín možných sankcí už se podle něj projevuje na ruském investičním prostředí. „Sankce nejsou otázkou odplaty. Jsou nástrojem zahraniční politiky. Nejsou cíl sám o sobě, ale prostředek,“ řekl.
Ondřej Ditrych, analytik z Ústavu mezinárodních vztahů:
„Historická zkušenost ukazuje, že tyto sankce příliš úspěšné nebývají. Obecně se ukazuje, že hrozba sankcemi bývá účinnější než zavedení sankcí samotných. A za tuto fázi už jsme se dostali.“
Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je stále prostor pro dialog. „Nebylo snadné najít potřebný jednotný názor na sankce, které mohou být zavedeny, pokud bude situace dál eskalovat,“ připustil Hollande, který doufá, že sankce nakonec nebudou zapotřebí. Efektivní sankce ale budou něco stát nejen ty, vůči kterým jsou zaměřené, ale i ty, kdo je spouští. Evropa si však podle francouzského prezidenta „nemůže sedět na rukou“ ve chvíli, kdy čelí nelegálnímu aktu podobného rozsahu.
Cílem Unie je podle Van Rompuye zastavit ruské akce proti Ukrajině a obnovit suverenitu této země. K tomu je však zapotřebí dialogu, který EU podporuje stejně jako všechny vícestranné rozhovory. „V situaci, jako je tato, si musíme zachovat chladnou hlavu,“ podotkl Van Rompuy. Zopakoval také pozici EU, že obsazení Krymu ruskými vojáky, referendum a následnou ruskou anexi ukrajinského poloostrova Unie neuznala a uznávat nebude.
Summit požádal Evropskou komisi, aby „zhodnotila právní důsledky anexe Krymu“ a navrhla v souvislosti s ním rychlé zavedení hospodářských, obchodních a finančních restrikcí, vysvětlil předseda Evropské komise José Barroso.
Komise má také navíc navrhnout podobu možných sankcí vůči Rusku jako takovému a spočítat hospodářské dopady jejich různých variant, na čemž už ostatně určitou dobu neoficiálně pracuje. „Vysíláme jasnou, silnou a neměnnou zprávu,“ poznamenal při odchodu britský premiér David Cameron.
