Řím - Italští lékaři přišli tento týden se studií, která dokazuje, že cukr není tak úplně neškodný. Nejenže způsobuje obezitu a přispívá ke vzniku zubního kazu. Na lidský organismus má ještě daleko zákeřnější účinky, funguje totiž stejně jako drogy. Podle profesora farmakoterapie z univerzity La Sapienza Luca Stearda je to kvůli jeho neurochemickým a neurobiologickým účinkům na lidské tělo.
Vědci testovali účinky cukru na organismus krys. V několikatýdenních cyklech jim podávali napřed jen sladkosti a pak zase jen obyčejné jídlo. Na jejich chování a prožívání měly změny stravy obrovský vliv. „Napřed jsme krysy krmili velmi chutným jídlem. Když jsme jim nasadili přísnou dietu s menším obsahem kalorií a méně lákavou stravou, ztrácely motivaci a začaly jíst méně. Navíc se u nich projevila úzkost a objevily se dokonce i klasické abstinenční příznaky, jaké známe u lidí i zvířat, pokud jim odejmeme návykové látky,“ vysvětlil profesor Steardo.
Cukr způsobuje změny v části mozku zvané amygdala
Cukr a jeho následné odebrání způsobily změny v části mozku zvané amygdala, která je zodpovědná za prožívání slasti. Když krysy trpěly cukrovou deprivací, několikanásobně se u nich zvýšila hladina hormonu, který v mozku reguluje stresové reakce. Ta pak opět poklesla, když dostaly svůj příděl cukru. Vědci jim začali podávat látku, která blokuje uvolňování tohoto stresového hormonu. Krysy se uklidnily a znovu jim začala chutnat normální strava.
Podle profesora Luca Stearda proběhly také u lidí studie, které dokazují, že tato látka významně redukuje úzkost a nepříjemné pocity, jinými slovy abstinenční příznaky. Zmírňuje také závislé projevy v chování. Problém je, že u lidí způsobuje tento blokátor selhání ledvin.
Vincenzo Campanelli, který už třicet let léčí u lidí poruchy příjmu potravy, jako je bulimie nebo mentální anorexie, tvrdí, že mnoho lidí se ke konzumaci sladkostí uchyluje ve chvílích, kdy jsou ve stresu, nešťastní nebo v depresi. Cukr jim dodá energii a zároveň je uklidní.
Cukr sice potlačí stres, může ale způsobit závislost
Cukr má přímý dopad právě na amygdalu, kde dokáže potlačit nepříjemné pocity, včetně stresu, úzkosti a negativních emocí. Ne každý si je ale schopný uvědomit, že i tudy může vést cesta k závislosti. „Když jsem se vdávala, měli jsme vynikající svatební dort a další cukroví. Všeho dost zbylo, takže jsem to pak několik týdnů jedla denně k snídani. A když pak už nebylo nic, najednou jsem si říkala, já chci ještě! Možná jsem už trochu závislá,“ podotkla americká turistka Rachel Jensenová.
Krysám pomohla chemie, která dokáže potlačit jinou chemii. U lidí, kteří mají jakkoliv abnormální vztah k jídlu, zůstává ale nejjistější cestou k úlevě psychoterapie. Jednoho dne možná na obalech od sušenek, čokolád a na dveřích cukráren uvidíme podobné varování jako na krabičkách od cigaret. Už dnes ale má smysl přemýšlet o tom, zda konzumovat sladkosti v tak velkém množství.
