Londýn - Nejoblíbenější taxíky na světě jsou ty londýnské. Podle jednoho z největších rezervačních hotelových serverů na světě je na první místo dává většina jeho zákazníků. Jsou skoro dvakrát populárnější než žluté vozy v New Yorku.
Je jich 22 000 a jsou jedním ze symbolů Londýna. Ať je léto, nebo sezona vánočních slev. Londýnští taxikáři dokáží proklouznout britskou metropolí jako nikdo jiný. Nepotřebují k tomu satelitní navigaci ani interaktivní mapy, které má každý chytrý mobil. „Satelitní navigace obvykle nereaguje okamžitě. Ve velkoměstském prostředí Londýna musí být přesný taxikář,“ upozorňuje instruktor londýnské školy pro taxikáře Derek O’Reilly.
Klasické černé taxíky zná jako ikonu osmimilionové metropole celý svět. Jenže ne každý se může stát jejich šoférem. To, co je na londýnských taxících nejcennější, totiž není ani tak jejich unikátní vzhled nebo pohodlí, ale mozek jejich řidičů. Než usednou za volat, musí projít podle všeho nejtěžšími řidičskými zkouškami světa. Naučit se názvy a polohu tisíce ulic a desítek tisíc důležitých míst. „Musí znát nemocnice, policejní stanice, divadla, ambasády, restaurace, prostě vše,“ říká O’Reilly.
Londýnským taxikářem se stávají lidé napříč společností. Od herců přes řidiče autobusů až po atlety, literáty a dělníky. Neodrazuje je ani cena taxíku odhadem za milion korun. Ti, co licenci dostanou, září, jako by vyhráli v loterii: „Nejlepší den mého života! Stoprocentně! Byly to čtyři roky dřiny,“ raduje se úspěšný student Steve Burton.
To dělá o rok víc než bakalářské studium v Česku. Staromódní memorování s lupou u oka je jedinou cestou k úspěchu.
Sedm z deseti lidí, kteří se přihlásí na kurz řidiče černých taxíků, neuspěje. Ti, co projdou, ale získají jistotu. Už nikdy nebudou chudí – měsíčně si přijdou v průměru na 63 tisíc korun.
