Conte dostal pověření sestavit novou vládu. Chce vybudovat modernější a spravedlivější Itálii

Nahrávám video
Události: Konec vládní krize v Itálii, staronovým premiérem je Conte
Zdroj: ČT24

Italský prezident Sergio Mattarella pověřil nestraníka Giuseppa Conteho sestavením nové italské vlády. Na vytvoření vládní koalice se ve středu dohodlo Hnutí pěti hvězd a středolevá Demokratická strana. Odvrátily tak hrozbu předčasných parlamentních voleb poté, co se rozpadl dosavadní kabinet Hnutí pěti hvězd a krajně pravicové Ligy.

Conte při odchodu z prezidentského paláce řekl, že jeho nový kabinet začne urychleně pracovat na návrhu rozpočtu pro rok 2020. Finanční list Il Sole 24 Ore k tomu napsal, že se koalice v návrhu základních bodů společné politické platformy shodla, že požádá EU o „pružnost“ ohledně schodku v italském rozpočtu na příští rok. Deficit má podle nich pomoci „posílit sociální soudržnost“ v zemi.

Prioritou nového italského premiéra bude modernizace Itálie tak, aby byla „spravedlivější, konkurenceschopnější, solidárnější a přístupnější“. 

Podle Conteho je také nutné co nejdřív ukončit politickou nestabilitu v zemi. Prezidentu Mattarellovi chce proto předložit seznam nových ministrů v nejbližších dnech.

Conte si odnesl od prezidenta pověření sestavit novou vládu
Zdroj: Ciro de Luca/Reuters

Dohoda na nové koalici vyšachovala Salviniho ze hry

Dohoda na nové koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany odvrátila hrozbu předčasných voleb, které si přál šéf krajně pravicové a protiimigrační strany Liga, exministr vnitra Matteo Salvini. Právě s Ligou vládlo Hnutí pěti hvězd od loňského června. Jejich koalice se tento měsíc rozpadla kvůli názorovým neshodám a snaze Salviniho vytěžit v předčasných volbách z narůstající popularity Ligy. 

Šéfové hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio a Demokratické strany Nicola Zingaretti slíbili, že při sestavování vlády a dojednávání sdílené politiky budou hledat „společný základ pro dobro země“.

Luigi di Maio oznámil vznik nové vládní koalice
Zdroj: Ciro de Luca/Reuters

Populistické Hnutí pěti hvězd do politiky vstoupilo jako protestní strana se silným protikorupčním zaměřením. Založil ho v roce 2009 komik Beppe Grillo, který radikálním tažením proti zavedenému politickému vedení získal velkou popularitu. Před volbami v roce 2018 se vedení hnutí ujal Luigi Di Maio, rétorika hnutí se umírnila, citelně například v kritice EU.

Řada programových bodů Hnutí pěti hvězd spadá spíš do tradiční agendy italské levice, například požadavek zavést minimální mzdu či zelená politika. Svým protiimigračním postojem se však spíš blíží konzervativním stranám.

Nahrávám video
Studio ČT24: Conte byl znovu pověřen sestavením vlády
Zdroj: ČT24

Demokratická strana vznikla v říjnu 2007 spojením několika levicových a středolevicových stran, mezi nimiž byli nástupci Italské komunistické strany, levicově orientovaní křesťanští demokraté a sociální demokraté.

Mezi lety 2013 až 2018 Itálii vedli tři premiéři z řad Demokratické strany. Nejvýraznější tváří strany dosud patrně byl někdejší starosta Florencie Matteo Renzi, který vládě předsedal v letech 2014 až 2016. Neuspěl v referendu o změně ústavy na počátku roku 2016. Nyní stranu vede dřívější guvernér regionu Lazio Nicola Zingaretti.

V politice se právník a akademik Giuseppe Conte až do svého loňského zvolení premiérem neangažoval. Narodil se 8. srpna 1964 ve Volturara Appula, malém městě nedaleko Foggie v jihovýchodní Itálii.

Právo vystudoval na univerzitě La Sapienza v Římě a vzdělání si doplnil i v zahraničí. Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo. Přednášel na univerzitách na Sardinii, v Římě, ve Florencii a na Maltě.

Jeho tvrzení o tom, že si „právní vzdělání zdokonalil“ na Yaleově a Newyorské univerzitě v USA, pařížské Sorbonně a na Cambridgeské univerzitě v Británii, zpochybnila média s odkazem na neexistující záznamy na těchto univerzitách. Podle některých právníků však mají hostující akademici přístup ke studiu, nejsou ale formálně vedeni jako studenti.

Conte dříve poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře; v roce 2013 jej poslanci vybrali do poradního sboru státního úřadu, byl také členem vědeckého výboru Italského sdružení notářů.

Před loňskými volbami ho Hnutí pěti hvězd (M5S) představovalo jako možného ministra, který by mohl veřejnou administrativu „zbavit byrokratické zátěže“. Před svým angažmá v M5S zastával podle vlastních slov levicové postoje: „V minulosti jsem volil levici.“ Před zvolením chtěl „skoncovat s nepoužitelnými zákony,“ posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství.

Na předsedu vlády jej navrhl šéf Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio. Italský prezident Sergio Mattarella Conteho jmenoval 23. května.

Conte vzápětí neuspěl s návrhem na sestavení vlády podporované krajně pravicovou Ligou a antisystémovým Hnutím pěti hvězd (M5S), neboť prezident na ministerstvo financí neschválil euroskeptika Paola Savonu. Mattarella pak 28. května pověřil sestavením vlády ekonoma Carla Cottarelliho, který měl zemi dovést k předčasným volbám, Cottarelli však po dvou dnech formování kabinetu pozastavil kvůli pokračujícímu rokování politických stran. Ve čtvrtek 31. května se Liga a M5S opět dohodly na vládní koalici a Mattarella znovu pověřil sestavením vlády Conteho, který mu obratem předal seznam ministrů.

Vláda složila přísahu loni na začátku června. Hned poté premiér zdůraznil, že jeho země požaduje automatické a povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi EU. Rázný protiimigrační přístup Conteho ocenil i americký prezident Donald Trump.

Horké chvilky premiér zažíval při zvládání odborářských protestů letos v únoru, kdy v Římě desetitisíce lidí protestovaly proti hospodářské politice vlády.

Letos v březnu Conte podepsal memorandum, kterým se Itálie připojila k čínské globální infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky, jako první člen skupiny G7. V květnu ve snaze předejít vládní krizi odvolal z úřadu ministerského náměstka Armanda Siriho z Ligy kvůli podezření z korupce a z vazeb na mafii.

V srpnu se šéf Ligy Matteo Salvini rozhodl z koaličního projektu odejít a vláda se po 15 měsících de facto rozpadla. Premiér Conte oznámil svou demisi 20. srpna.

Po zhruba týden trvajícím jednání se dohodly na nové koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratická strana a na post předsedy vlády vybraly znovu Giuseppa Conteho, který je v současnosti nejpopulárnějším italským politikem.

Conte žije v Římě, je ženatý, ale bydlí odděleně od své manželky a desetileté dcery.

Giuseppe Conte
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 16 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...