Conte dostal pověření sestavit novou vládu. Chce vybudovat modernější a spravedlivější Itálii

Nahrávám video

Italský prezident Sergio Mattarella pověřil nestraníka Giuseppa Conteho sestavením nové italské vlády. Na vytvoření vládní koalice se ve středu dohodlo Hnutí pěti hvězd a středolevá Demokratická strana. Odvrátily tak hrozbu předčasných parlamentních voleb poté, co se rozpadl dosavadní kabinet Hnutí pěti hvězd a krajně pravicové Ligy.

Conte při odchodu z prezidentského paláce řekl, že jeho nový kabinet začne urychleně pracovat na návrhu rozpočtu pro rok 2020. Finanční list Il Sole 24 Ore k tomu napsal, že se koalice v návrhu základních bodů společné politické platformy shodla, že požádá EU o „pružnost“ ohledně schodku v italském rozpočtu na příští rok. Deficit má podle nich pomoci „posílit sociální soudržnost“ v zemi.

Prioritou nového italského premiéra bude modernizace Itálie tak, aby byla „spravedlivější, konkurenceschopnější, solidárnější a přístupnější“. 

Podle Conteho je také nutné co nejdřív ukončit politickou nestabilitu v zemi. Prezidentu Mattarellovi chce proto předložit seznam nových ministrů v nejbližších dnech.

Conte si odnesl od prezidenta pověření sestavit novou vládu
Zdroj: Ciro de Luca/Reuters

Dohoda na nové koalici vyšachovala Salviniho ze hry

Dohoda na nové koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany odvrátila hrozbu předčasných voleb, které si přál šéf krajně pravicové a protiimigrační strany Liga, exministr vnitra Matteo Salvini. Právě s Ligou vládlo Hnutí pěti hvězd od loňského června. Jejich koalice se tento měsíc rozpadla kvůli názorovým neshodám a snaze Salviniho vytěžit v předčasných volbách z narůstající popularity Ligy. 

Šéfové hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio a Demokratické strany Nicola Zingaretti slíbili, že při sestavování vlády a dojednávání sdílené politiky budou hledat „společný základ pro dobro země“.

Luigi di Maio oznámil vznik nové vládní koalice
Zdroj: Ciro de Luca/Reuters

Populistické Hnutí pěti hvězd do politiky vstoupilo jako protestní strana se silným protikorupčním zaměřením. Založil ho v roce 2009 komik Beppe Grillo, který radikálním tažením proti zavedenému politickému vedení získal velkou popularitu. Před volbami v roce 2018 se vedení hnutí ujal Luigi Di Maio, rétorika hnutí se umírnila, citelně například v kritice EU.

Řada programových bodů Hnutí pěti hvězd spadá spíš do tradiční agendy italské levice, například požadavek zavést minimální mzdu či zelená politika. Svým protiimigračním postojem se však spíš blíží konzervativním stranám.

Nahrávám video

Demokratická strana vznikla v říjnu 2007 spojením několika levicových a středolevicových stran, mezi nimiž byli nástupci Italské komunistické strany, levicově orientovaní křesťanští demokraté a sociální demokraté.

Mezi lety 2013 až 2018 Itálii vedli tři premiéři z řad Demokratické strany. Nejvýraznější tváří strany dosud patrně byl někdejší starosta Florencie Matteo Renzi, který vládě předsedal v letech 2014 až 2016. Neuspěl v referendu o změně ústavy na počátku roku 2016. Nyní stranu vede dřívější guvernér regionu Lazio Nicola Zingaretti.

V politice se právník a akademik Giuseppe Conte až do svého loňského zvolení premiérem neangažoval. Narodil se 8. srpna 1964 ve Volturara Appula, malém městě nedaleko Foggie v jihovýchodní Itálii.

Právo vystudoval na univerzitě La Sapienza v Římě a vzdělání si doplnil i v zahraničí. Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo. Přednášel na univerzitách na Sardinii, v Římě, ve Florencii a na Maltě.

Jeho tvrzení o tom, že si „právní vzdělání zdokonalil“ na Yaleově a Newyorské univerzitě v USA, pařížské Sorbonně a na Cambridgeské univerzitě v Británii, zpochybnila média s odkazem na neexistující záznamy na těchto univerzitách. Podle některých právníků však mají hostující akademici přístup ke studiu, nejsou ale formálně vedeni jako studenti.

Conte dříve poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře; v roce 2013 jej poslanci vybrali do poradního sboru státního úřadu, byl také členem vědeckého výboru Italského sdružení notářů.

Před loňskými volbami ho Hnutí pěti hvězd (M5S) představovalo jako možného ministra, který by mohl veřejnou administrativu „zbavit byrokratické zátěže“. Před svým angažmá v M5S zastával podle vlastních slov levicové postoje: „V minulosti jsem volil levici.“ Před zvolením chtěl „skoncovat s nepoužitelnými zákony,“ posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství.

Na předsedu vlády jej navrhl šéf Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio. Italský prezident Sergio Mattarella Conteho jmenoval 23. května.

Conte vzápětí neuspěl s návrhem na sestavení vlády podporované krajně pravicovou Ligou a antisystémovým Hnutím pěti hvězd (M5S), neboť prezident na ministerstvo financí neschválil euroskeptika Paola Savonu. Mattarella pak 28. května pověřil sestavením vlády ekonoma Carla Cottarelliho, který měl zemi dovést k předčasným volbám, Cottarelli však po dvou dnech formování kabinetu pozastavil kvůli pokračujícímu rokování politických stran. Ve čtvrtek 31. května se Liga a M5S opět dohodly na vládní koalici a Mattarella znovu pověřil sestavením vlády Conteho, který mu obratem předal seznam ministrů.

Vláda složila přísahu loni na začátku června. Hned poté premiér zdůraznil, že jeho země požaduje automatické a povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi EU. Rázný protiimigrační přístup Conteho ocenil i americký prezident Donald Trump.

Horké chvilky premiér zažíval při zvládání odborářských protestů letos v únoru, kdy v Římě desetitisíce lidí protestovaly proti hospodářské politice vlády.

Letos v březnu Conte podepsal memorandum, kterým se Itálie připojila k čínské globální infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky, jako první člen skupiny G7. V květnu ve snaze předejít vládní krizi odvolal z úřadu ministerského náměstka Armanda Siriho z Ligy kvůli podezření z korupce a z vazeb na mafii.

V srpnu se šéf Ligy Matteo Salvini rozhodl z koaličního projektu odejít a vláda se po 15 měsících de facto rozpadla. Premiér Conte oznámil svou demisi 20. srpna.

Po zhruba týden trvajícím jednání se dohodly na nové koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratická strana a na post předsedy vlády vybraly znovu Giuseppa Conteho, který je v současnosti nejpopulárnějším italským politikem.

Conte žije v Římě, je ženatý, ale bydlí odděleně od své manželky a desetileté dcery.

Giuseppe Conte
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled