Clintonová už na kampaň vybrala přes miliardu korun, překonala i Obamu

Washington - Americká prezidentská kandidátka Hillary Clintonová získala během necelých prvních tří měsíců kampaně od dárců 45 milionů dolarů (1,1 miliardy korun). Podle jejího týmu 90 procent sumy tvoří částky do sta dolarů zaslané od drobných přispěvatelů. Favoritka demokratů Clintonová už tak získala víc peněz než v minulých volbách její předchůdce a současný šéf Bílého domu Barack Obama.

Clintonová oficiálně zahájila kampaň v dubnu a od té doby se její volební tým snažil po celých Spojených státech vybudovat síť malých přispěvovatelů. Kromě samotného financování kampaně měla tato strategie za cíl dát konkurentům najevo, že bývalá první dáma, která je někdy terčem kritiky za údajnou odtrženost od problémů řadových Američanů, má mezi lidmi širokou podporu.

Zisk Clintonové už překonal o 3 miliony dolarů částku, kterou během prvního čtvrtletí své druhé prezidentské kampaně před čtyřmi lety dokázal shromáždit Barack Obama. Clintonová, někdejší Obamova ministryně zahraničí, je podle průzkumů velkou favoritkou a před dalšími třemi dosavadními demokratickými kandidáty má náskok více než deseti procent.

  • Ve čtvrtek přibyla mezi demokraty další přímá konkurence - svou kandidaturu oficiálně oznámil exsenátor za stát Virginie Jim Webb. Kromě Clintonové a Webba se chce o nominaci Demokratické strany ucházet i bývalý guvernér státu Rhode Island Lincoln Chafee, někdejší guvernér Marylandu Martin O'Malley a nezávislý senátor Bernie Sanders

Mezi republikány je situace podstatně vyrovnanější, přední příčky ve voličských anketách patří v posledních dnech zvláště někdejšímu guvernérovi Floridy Jebu Bushovi, miliardáři Donaldu Trumpovi či hispánskému senátorovi Marku Rubiovi.

Profil Hillary Clintonové (67)

Narodila se 26. října 1947 v Chicagu v rodině republikánského obchodníka. Vystudovala politické vědy na Wellesleyské koleji (1969) a práva na Yaleově univerzitě (1973), kde se potkala se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Vzali se v roce 1975; jejich vztah poznamenala v médiích hojně propíraná aféra jejího muže a stážistky Moniky Lewinské.

Od roku 1968 je členkou Demokratické strany a jako studentka se angažovala proti válce ve Vietnamu. Po absolvování univerzity pracovala jako právnička, mimo jiné se zapojila do práce výboru Sněmovny reprezentantů, který vyšetřoval aféru Watergate. Po zvolení manžela prezidentem zastávala roli první dámy USA (1993 až 2001). Poté působila jako senátorka za stát New York (2001 až 2009).

Na prezidentku už jednou kandidovala. V roce 2008 se jako první žena v historii Spojených států dostala až do finále stranického nominačního souboje, poté se jí ale přestalo dařit a potýkala se s nedostatkem peněz na kampaň. Proto nakonec odstoupila a prezidentem se stal jiný demokratický kandidát – Barack Obama. Ten jí po nástupu do Bílého domu nabídl post ministryně zahraničí. Během svého funkčního období (2009 až 2013) se stala nejvíce zcestovalým šéfem americké diplomacie, navštívila 112 zemí.

Několikrát zavítala i do Česka. Například v roce 2010 přijela spolu s Obamou u příležitosti podpisu odzbrojovací smlouvy s Ruskem. V roce 2011 zase společně s manželem Billem Clintonem dorazili na státní pohřeb Václava Havla, se kterým byli přátelé. Koncem roku 2012 pak v Praze podpořila americko-japonskou společnost Westinghouse v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Tendr byl později zrušen.

S Billem Clintonem mají dceru Chelsea. Od loňského září je Clintonová i babičkou, její vnučka se jmenuje Charlotte. Kromě toho je autorkou úspěšných memoárů Živoucí historie (Living History, 2003) a Těžká rozhodnutí (Hard Choices, 2014).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení, mezi jiným vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Text přečetl moderátor státní televize. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť, kontejnerová loď severně od Spojených arabských emirátů či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 4 mminutami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 26 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení z íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle armády měli přesunout na sever od řeky Zahrani.
04:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 50 mminutami

Rusové zabíjeli v Černihivu, útočili i na Záporoží. Ukrajina zasáhla ropný sklad

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na čtvrtek patnáctiletá dívka, její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Rusko udeřilo také na město Záporoží a jeho okolí, kde naváděné letecké pumy zranily nejméně třináct lidí, včetně dvou dětí, píše Kyiv Independent.
před 4 hhodinami

Za útok na koncertní sál uložil ruský soud doživotí patnácti lidem

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotní tresty dostalo i jedenáct dalších lidí. Odsouzení jsou lidé původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.
10:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.
před 4 hhodinami
Načítání...