Členka neonacistické teroristické skupiny Zschäpeová dostala doživotí

Nahrávám video

Členka německé neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) Beate Zschäpeová dostala u vrchního zemského soudu v Mnichově doživotní trest za podíl na rasově motivovaných vraždách a dvou bombových útocích. Doživotní trest soudce vysvětlil „obvzláště těžkým proviněním“ Zschäpeové, která byla usvědčena z desetinásobné vraždy. Obhájce Zschäpeové se chce proti rozsudku odvolat.

Společně s Zschäpeovou byli souzeni další čtyři pomahači NSU. Nejvyšší trest, deset let, dostal Ralf Wohllenben, který skupině obstarával zbraně a soud jej shledal vinným z napomáhání k vraždě.

Carsten S. byl usvědčen z napomáhání k vraždě v devíti případech a dostal tři roky vězení. Odsouzen byl podle práva pro nezletilé, protože v době činů ještě neměl odpovídající věk. Tento muž se přiznal, že NSU předal pistoli české výroby, kterou teroristé později zastřelili devět lidí.

Tříletý trest dostal za podporu teroristické organizace i Holger H. Přiznal se, že trojici z NSU jednou předal zbraň a pomohl jim opatřit falešné doklady.

Také André E. byl odsouzen za podporu teroristické organizace. Údajně pomáhal trojici teroristů z NSU skrývat se v ilegalitě.

Beate Zschäpeová poslouchá verdikt
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

Vrazi policii unikali 13 let

Beate Zschäpeová vytvořila spolu s Uwem Mundlosem a Uwem Böhnhardtem v roce 1998 teroristickou buňku, která v letech 2000 až 2007 zavraždila v Německu deset lidí. Osm z nich bylo tureckého původu, jeden řeckého, desátou obětí byla německá policistka. Právě kvůli původu obětí bylo řádění skupiny dříve médii označováno jako „kebabové vraždy“.

Trojici, která většinou používala zbraň české výroby, jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank, ze kterých financovali svůj život v ilegalitě.

Uwe Böhnhardt, Beate Zschäpeová a Uwe Mundlos
Zdroj: ČT24

Mundlos a Böhnhardt se zabili v listopadu 2011, když jim policie náhodou přišla na stopu, a Zschäpeová je tak jedinou členkou skupiny, která stanula před soudem. Po sebevraždě Mundlose a Bönhardta zapálila byt, ve kterém spolu všichni tři žili, a následně se vydala policii.

Zschäpeová popírala spojitost s vraždami

Rodačka z východoněmecké Jeny u soudu tvrdila, že se na vraždách ani bombových útocích nepodílela a dozvěděla se o nich vždy teprve po činu. „Prosím neodsuzujte mě zástupně za něco, co jsem nechtěla udělat a ani neudělala,“ prohlásila Zschäpeová začátkem července v závěrečné řeči. Zopakovala také své dřívější tvrzení, že nevěděla, proč si Mundlos a Böhnhardt své oběti na různých místech vybrali. 

Podle gentury DPA sice neexistuje důkaz, že Zschäpeová byla přímo na místě některého z činů, ale je jí připisována rozhodující role při ukrývání trojice.

Obžaloba tvrdila, že Zschäpeová byla integrální a rovnocennou členkou teroristické buňky a spolupachatelkou všech jejích trestných činů, žádala proto doživotní trest. Stejný názor měl i soudce, který při vynesení verdiktu zdůraznil, že k útokům mohlo dojít pouze s podporou Beate Zschäpeové, proto je považována za komplice. Její účast na řádění NSU měla „podstatný význam“.

"Beate není jedinou pachatelkou. Kde jsou její komplicové?" ptá se jeden z plakátů před budovou soudu
Zdroj: Michaela Rehle/Rueters

Potupa německých vyšetřovacích orgánů

Odhalení NSU v listopadu 2011 vyvolalo v Německu politický otřes, protože krajně pravicová teroristická buňka působila léta nerušeně v ilegalitě a dopouštěla se vražd po celé zemi. Vyšetřovatelé byli dlouho uváděni na falešné stopy a nedokázali rozpoznat souvislosti vražd s pravicovým extremismem. Místo toho podezírali nejbližší příbuzné obětí.

Fakt, že pachatelé policii unikali dlouhých 13 let a k jejich odhalení došlo v podstatě náhodou, označila v roce 2013 parlamentní vyšetřovací komise jako bezpříkladné historické selhání a zahanbující porážku německých bezpečnostních orgánů. „Koukalo se všude jinam, jen ne po rasistickém motivu,“ kritizovala práci bezpečnostních složek předsedkyně komise Eva Högelová.

Komise nicméně nenašla žádné důkazy, že by tajné služby věděly o činnosti NSU už dříve, že by byly na buňku napojeny, nebo že by v ní měly placené informátory, jak se spekulovalo.

Lidé před budovou mnichovského soudu čekají na rozsudek nad Zschäpeovou
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

Očekávaný verdikt soudu přitáhl do Mnichova stovky lidí. Před  budovou soudu probíhá celodenní happening připomínající oběti NSU. Jednací sál vrchního zemského soudu zcela zaplnili novináři, bývalí policisté a pozůstalí po obětech.

Turecku se konec procesu nelíbí, věc bude dál pozorně sledovat

Vynesení verdiktu ostře sledovalo i Turecko, protože osm obětí skupiny NSU bylo právě tureckého původu. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu prohlásil, že „skuteční pachatelé“ teprve musí být obviněni a jeho země bude záležitost pečlivě pozorovat.

„Přestože obvinění uvedli, že byli úkolováni přímo tajnou službou či státem ve státě, nebylo osvětleno, kdo tyto osoby byly,“ prohlásil Cavusoglu. Nynější odsouzení hlavní obžalované a dalších pomahačů NSU proto nestačí. „Kdo se za těmi vraždami skrývá? Kdo z tajné služby za tím stojí?“ tázal se šéf turecké diplomacie při příjezdu na summit NATO v Bruselu.

„V Německu dochází k útokům neustále. A také v Evropě se čím dál víc projevuje rasismus. Pokud nebudou lidé za to zodpovědní trestáni, nemůžeme dalším útokům zabránit,“ upozornil Cavusoglu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 40 mminutami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 2 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 5 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 5 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.