Členka neonacistické teroristické skupiny Zschäpeová dostala doživotí

Nahrávám video

Členka německé neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) Beate Zschäpeová dostala u vrchního zemského soudu v Mnichově doživotní trest za podíl na rasově motivovaných vraždách a dvou bombových útocích. Doživotní trest soudce vysvětlil „obvzláště těžkým proviněním“ Zschäpeové, která byla usvědčena z desetinásobné vraždy. Obhájce Zschäpeové se chce proti rozsudku odvolat.

Společně s Zschäpeovou byli souzeni další čtyři pomahači NSU. Nejvyšší trest, deset let, dostal Ralf Wohllenben, který skupině obstarával zbraně a soud jej shledal vinným z napomáhání k vraždě.

Carsten S. byl usvědčen z napomáhání k vraždě v devíti případech a dostal tři roky vězení. Odsouzen byl podle práva pro nezletilé, protože v době činů ještě neměl odpovídající věk. Tento muž se přiznal, že NSU předal pistoli české výroby, kterou teroristé později zastřelili devět lidí.

Tříletý trest dostal za podporu teroristické organizace i Holger H. Přiznal se, že trojici z NSU jednou předal zbraň a pomohl jim opatřit falešné doklady.

Také André E. byl odsouzen za podporu teroristické organizace. Údajně pomáhal trojici teroristů z NSU skrývat se v ilegalitě.

Beate Zschäpeová poslouchá verdikt
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

Vrazi policii unikali 13 let

Beate Zschäpeová vytvořila spolu s Uwem Mundlosem a Uwem Böhnhardtem v roce 1998 teroristickou buňku, která v letech 2000 až 2007 zavraždila v Německu deset lidí. Osm z nich bylo tureckého původu, jeden řeckého, desátou obětí byla německá policistka. Právě kvůli původu obětí bylo řádění skupiny dříve médii označováno jako „kebabové vraždy“.

Trojici, která většinou používala zbraň české výroby, jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank, ze kterých financovali svůj život v ilegalitě.

Uwe Böhnhardt, Beate Zschäpeová a Uwe Mundlos
Zdroj: ČT24

Mundlos a Böhnhardt se zabili v listopadu 2011, když jim policie náhodou přišla na stopu, a Zschäpeová je tak jedinou členkou skupiny, která stanula před soudem. Po sebevraždě Mundlose a Bönhardta zapálila byt, ve kterém spolu všichni tři žili, a následně se vydala policii.

Zschäpeová popírala spojitost s vraždami

Rodačka z východoněmecké Jeny u soudu tvrdila, že se na vraždách ani bombových útocích nepodílela a dozvěděla se o nich vždy teprve po činu. „Prosím neodsuzujte mě zástupně za něco, co jsem nechtěla udělat a ani neudělala,“ prohlásila Zschäpeová začátkem července v závěrečné řeči. Zopakovala také své dřívější tvrzení, že nevěděla, proč si Mundlos a Böhnhardt své oběti na různých místech vybrali. 

Podle gentury DPA sice neexistuje důkaz, že Zschäpeová byla přímo na místě některého z činů, ale je jí připisována rozhodující role při ukrývání trojice.

Obžaloba tvrdila, že Zschäpeová byla integrální a rovnocennou členkou teroristické buňky a spolupachatelkou všech jejích trestných činů, žádala proto doživotní trest. Stejný názor měl i soudce, který při vynesení verdiktu zdůraznil, že k útokům mohlo dojít pouze s podporou Beate Zschäpeové, proto je považována za komplice. Její účast na řádění NSU měla „podstatný význam“.

"Beate není jedinou pachatelkou. Kde jsou její komplicové?" ptá se jeden z plakátů před budovou soudu
Zdroj: Michaela Rehle/Rueters

Potupa německých vyšetřovacích orgánů

Odhalení NSU v listopadu 2011 vyvolalo v Německu politický otřes, protože krajně pravicová teroristická buňka působila léta nerušeně v ilegalitě a dopouštěla se vražd po celé zemi. Vyšetřovatelé byli dlouho uváděni na falešné stopy a nedokázali rozpoznat souvislosti vražd s pravicovým extremismem. Místo toho podezírali nejbližší příbuzné obětí.

Fakt, že pachatelé policii unikali dlouhých 13 let a k jejich odhalení došlo v podstatě náhodou, označila v roce 2013 parlamentní vyšetřovací komise jako bezpříkladné historické selhání a zahanbující porážku německých bezpečnostních orgánů. „Koukalo se všude jinam, jen ne po rasistickém motivu,“ kritizovala práci bezpečnostních složek předsedkyně komise Eva Högelová.

Komise nicméně nenašla žádné důkazy, že by tajné služby věděly o činnosti NSU už dříve, že by byly na buňku napojeny, nebo že by v ní měly placené informátory, jak se spekulovalo.

Lidé před budovou mnichovského soudu čekají na rozsudek nad Zschäpeovou
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

Očekávaný verdikt soudu přitáhl do Mnichova stovky lidí. Před  budovou soudu probíhá celodenní happening připomínající oběti NSU. Jednací sál vrchního zemského soudu zcela zaplnili novináři, bývalí policisté a pozůstalí po obětech.

Turecku se konec procesu nelíbí, věc bude dál pozorně sledovat

Vynesení verdiktu ostře sledovalo i Turecko, protože osm obětí skupiny NSU bylo právě tureckého původu. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu prohlásil, že „skuteční pachatelé“ teprve musí být obviněni a jeho země bude záležitost pečlivě pozorovat.

„Přestože obvinění uvedli, že byli úkolováni přímo tajnou službou či státem ve státě, nebylo osvětleno, kdo tyto osoby byly,“ prohlásil Cavusoglu. Nynější odsouzení hlavní obžalované a dalších pomahačů NSU proto nestačí. „Kdo se za těmi vraždami skrývá? Kdo z tajné služby za tím stojí?“ tázal se šéf turecké diplomacie při příjezdu na summit NATO v Bruselu.

„V Německu dochází k útokům neustále. A také v Evropě se čím dál víc projevuje rasismus. Pokud nebudou lidé za to zodpovědní trestáni, nemůžeme dalším útokům zabránit,“ upozornil Cavusoglu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 14 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 27 mminutami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 1 hhodinou

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 2 hhodinami

VideoStíhačka přeletěla těsně nad přeplněnou pláží na Floridě. Probíhá vyšetřování

Návštěvníci pláže zachytili okamžik, kdy ve středu během letecké show na pláži Pensacola Beach na Floridě proletěla stíhačka letky Blue Angels amerického námořnictva pozoruhodně blízko davu lidí. Zástupci elitní letecké akrobatické skupiny uvedli, že provádějí šetření poté, co „letadlo letělo níže, než je standardní výška, což vyvolalo rozruch na pláži a zasáhlo židle a slunečníky civilistů“, jak uvádějí americká média. V důsledku incidentu nebyla hlášena žádná zranění.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.