Čínský prezident navštívil Filipíny, a to po třinácti letech. Zemi slibuje investice výměnou za spolupráci při těžbě ropy a plynu ve sporných vodách Jihočínského moře. Na Filipíny zamířil na pozadí obchodní války, kdy se Peking snaží získat na svou stranu americké spojence v Tichomoří.
Přivítání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nebylo na Filipínách úplně vřelé. Skandování hesel „Filipíny nejsou na prodej“ odráží nedůvěru části tamní veřejnosti jak vůči Číně, tak ale i vlastní hlavě státu.
Prezident Rodrigo Duterte totiž obrátil politiku od tradičního spojence ve Washingtonu k Pekingu, a to s vidinou investic a dodávek zbraní, které potřebuje proti povstalcům.
Kritický je třeba Renato Reyes z Nové vlastenecké aliance, který míní, že se jejich suverenita nedá prodat za úvěry a ekonomické dohody, které navíc budou mít na Filipínce negativní dopad.
Prezidenta Číny a Filipín ovšem spojuje i kritika od obhájců lidských práv. Zatímco Západ kárá filipínského prezidenta za krvavou protidrogovou kampaň, Čína ne.
„Čína projevila zájem o některé velké projekty, na jejichž stavbě by se chtěla podílet v rámci zlepšování naší ekonomiky,“ tvrdí filipínský prezident.
Čínský prezident přirovnává vztahy obou zemí k duze přicházející po dešti. V soutěži s Amerikou o vliv v Tichomoří hájí volný obchod a nabízí spolupráci.
„Čína a Filipíny musí spojit síly v zájmu rozvojového světa, odolat protekcionismu a unilateralismu, prosazovat mír, stabilitu a prosperitu v regionu,“ prohlásil Si Ťin-pching.
Přetlačování na moři
Podle průzkumů 84 procent Filipínců považuje za nesprávné ustoupit Pekingu v Jihočínském moři, kde vybudoval vojenskou základnu. Zasahuje totiž do života vesničanů, kteří závisejí na rybolovu ve sporných vodách.
Číňané je ohrožují tím, že proti nim vysílají vlastní rybářské milice, které připravují a školí na čínském ostrově Chaj-nan. Cvičení provádí přímo čínská armáda. Za účast na manévrech dostávají od státu peníze. Poskytuje jim také navigační zařízení, aby mohli hlásit cizí lodě, kterých si na moři všimnou.
Předchozí filipínská vláda kvůli tomu žalovala Čínu u mezinárodního soudu a vyhrála, jenže Peking verdikt ignoruje.
