Peking - V přepočtu skoro 1,5 bilionu korun dá letos Čína na zbrojení. Výdaje na armádu opět zvýší oproti loňsku o 7,5 procenta. Peking přesto překvapil. Jde o nejmenší nárůst za posledních 20 let. Oznámil to mluvčí čínského parlamentu, který se schází na pravidelném každoročním shromáždění. Peking se opět oděl do červené a Náměstí nebeského klidu zdobí stovky rudých vlajek. Vítají delegáty čínského parlamentu, který se schází jedenkrát ročně. Jako v jiných letech je ve městě zvýšená bezpečnost a jako v jiných letech čínská veřejnost od zasedání mnoho neočekává.
Čína dál zbrojí a vypořádává se se zničeným životním prostředím
I letos se bude mluvit o boji s korupcí, o hospodářské situaci nebo životním prostředí. Tady se ale může letošní shromáždění od těch předchozích lišit. A to kvůli nebývale otevřené vládní ekologické studii, na které se podílelo 570 tisíc odborníků, kteří během dvou let shromáždili přes miliardu vzorků. Zjistili, že zemědělství v Číně způsobuje řekám a půdě větší škody než průmyslová výroba.
„Životní prostředí v Číně je extrémně přetížené. V některých oblastech je znečištění téměř maximální, víc už příroda nedokáže unést. Jestliže se zemědělské znečištění nebude řešit okamžitě, bude to mít katastrofální následky a veškerý pokrok ve snižování průmyslových emisí bude na nic,“ říká Ma Tchien-ťie z organizace Greenpeace.
Čína se teď proto pokouší nahradit chemické zemědělství organickým. Čína má celkem šest procent světové obdělavatelné půdy. Ta ale musí živit 22 procent obyvatel zeměkoule. Nedostatek potravin je stálou hrozbou. K maximalizaci zemědělské produkce používají čínští rolníci nadměrné množství umělých hnojiv a pesticidů. Ty pak rychle přírodu devastují.
Ekologickou studií, která je historickým milníkem, se bude čínské lidové shromáždění určitě zabývat. Najít řešení ale rozhodně nebude lehké. O dobré nápady na řešení problémů nemá čínská vláda nouzi. K jejich uplatnění v často zkorumpovaných provinciích vede ale dlouhá cesta, mnohdy s nepřekonatelnými překážkami.