Cílem Kremlu není změnit pohled na srpen 1968, tvrdí ruský politolog

Nahrávám video

Moskva se nesnaží změnit postoj k sovětské okupaci ze srpna 1968. Tvrdí to ruský politolog Vadim Truchačev. „Oficiálně to Rusko považuje za tragickou chybu, která vedla k zhoršení vztahů mezi SSSR a Československem,“ prohlásil politolog v reakci na plán Putinovy vědecké Bezpečnostní rady zřídit centrum, které bude bojovat proti falšování historie. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ale odmítá, že by Česko dezinterpretovalo historické události.

Moskva je přesvědčena, že se stala obětí informační hybridní války, kterou proti ní Západ vede prostřednictvím překrucování a falšování dějin. Cílem mají být mladí Rusové, kteří ze zahraničních zdrojů čerpají znalosti o dějinách vlastní země. V pondělí o tom napsal ruský list Kommersant.

Překrucované historické události dle Putinovy rady

  • Bolševická revoluce
  • Porážka nacistického Německa
  • Pakt Molotov-Ribbentrop
  • Národnostní politika
  • Politické krize v NDR, Maďarsku a ČSSR

„Mluví se o tom, že by příští rok měla vzniknout speciální komise, která by udávala jediný správný výklad dějin. Nevíme, jestli vznikne a jak bude znít interpretace, nicméně už jen z toho, jak v poslední době ruský stát zasahuje proti nezávislým historikům – například proti sdružení Memorial, jež bylo označeno za zahraničního agenta, můžeme usuzovat, že se jedná o zpochybnění toho, že by pohled historiků na Západě měl být ten pravdivý – a naopak jediný správný by byl ten ruský,“ podotkl předseda sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek.

Rok 1968 společně zkoumá česko-ruská komise historiků. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odmítá, že by Česko falzifikovalo historické události, které formovaly vztahy mezi ním a Moskvou.

„Absolutně odmítám, že v tom vedeme nějakou válku. Nás zajímá historická pravda, naši historici odvedli velice zajímavý a pro mě velice cenný kus práce,“ zdůraznil šéf české diplomacie.

Nahrávám video

České ministerstvo školství sdělilo, že při výuce moderních dějin využívá kvalitní zdroje a živou historii. „České školství se zatím bude řídit tím, že má být skutečně apolitické, a bude se řídit svojí metodikou,“ konstatovala mluvčí resortu Jarmila Balážová.

Ruský politolog Truchačev si ale myslí, že dějiny si po svém vykládají všechny země. Za jasné ohýbání historie ze strany Západu považuje výklad části událostí druhé světové války. „Jde například o chování SSSR na západní Ukrajině, a to, že Bandera a ukrajinští nacionalisté prý nespolupracovali s Hitlerem, a navíc proti němu bojovali,“ poznamenal odborník.

Sověti jako mírotvorci

Ruská státní televize Rossija 1 už před rokem v jednom dokumentu popsala invazi vojsk varšavské smlouvy jako zásah proti připravovanému ozbrojenému převratu v Československu, prevenci proti invazi NATO a „vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy“.

V posledním čtvrtstoletí přitom ruští prezidenti hovořili o nepřípustné akci a přijali morální odpovědnost Ruska za invazi do Československa. Historici z českých institucí se tehdy nad vyzněním dokumentu podivili, třeba Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny AV upozornil, že jeho autoři oprášili i dávno vyvrácená tvrzení. „Od intervence se ve své době jasně distancovali Michail Gorbačov, Boris Jelcin i Vladimir Putin. Také celá plejáda ruských historiků,“ připomněl.

„Dá se usuzovat (z dokumentu), že tohle je ten ruský státní pohled na historii. Mluvilo se tam o tom, že SSSR v podstatě zabránil třetí světové válce a jeho role byla mírotvorná. Pokud vznikne nějaká komise, zřejmě půjde výklad tímto směrem,“ podotkl Černoušek k plánům Bezpečnostní rady.

Truchačev ale odmítá, že by se Rusko pokoušelo změnit postoj k srpnu 1968. Mnoho ruských historiků Putinovy snahy o boj proti falšování dějin podporuje, ne všichni ovšem souhlasí s vytvořením centra, které to bude mít jako své jediné poslání. Podle nich by se výkladu dějin měli věnovat hlavně odborníci na univerzitách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně jeden mrtvý a patnáct zraněných včetně dětí je v Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 33 mminutami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí míří francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez.
13:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Venezuele se pohřešuje na sedmdesát tisíc lidí, obětí je skoro patnáct set

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si vyžádala nejméně 1430 mrtvých a 3238 zraněných. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Do Venezuely v neděli dorazila i skupina záchranářů z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 6 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 7 hhodinami

Izrael tvrdí, že při úderech v Libanonu a Sýrii zabil několik teroristů

Izraelská armáda oznámila, že na jihu Sýrie v sobotu zabila několik lidí, které označila za teroristy. Stalo se tak na území, které izraelští vojáci obsadili, v takzvané bezpečnostní zóně. V sobotu armáda židovského státu provedla rovněž údery na jihu Libanonu. Tvrdí, že v okolí města Nabatíja zabila příslušníky teroristického hnutí Hizballáh a při jiném zásahu zničila odpalovací zařízení. Izrael a Libanon v pátek uzavřely rámcovou dohodu, izraelští vojáci na jihu sousední země ale stále zůstávají.
před 8 hhodinami

Při bleskových záplavách v Kentucky zemřeli čtyři lidé

Při bleskových záplavách, které postihly americký stát Kentucky, zahynuli v sobotu čtyři lidé. Napsala to v noci na neděli agentura AP s odkazem na guvernéra státu Andyho Besheara. Ten vyhlásil stav nouze. V oblasti se očekávají další vydatné srážky, úřady vyzvaly obyvatele k velké opatrnosti.
před 11 hhodinami
Načítání...