Dobrovský: USA nám pomohly k demokracii. Rusko v roce 1968 k nejhnusnější formě komunismu

Jak prožívalo Československo srpnovou okupaci v roce 1968? Jak bylo složité o více než dvacet let později dostat sovětská vojska zpět domů? Jak se změnilo dnešní Rusko a v čem jeho principy zůstávají stejné? „Rusko se nezměnilo a Putin to potvrzuje. Carská státní idea spočívá v trvalém rozšiřování a udržování teritoria. Je to možná málo pochopitelné, ale bohužel je to tak stále,“ uvedl v rozhovoru pro Interview ČT 24 novinář, signatář Charty 77, bývalý ministr obrany, kancléř prezidenta Havla a také velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský.

„Mocenské ambice Moskvy jsou dnes stejné, jaké byly v éře carského Ruska i v roce 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy vedená Sovětským svazem vpadla do Československa. Vladimir Putin se sice nějakou dobu přetvařoval, aby vzbudil ve světě dojem, že tomu tak není. Současná situace však dokazuje, že je na místě, mít se před Ruskem na pozoru a budovat takovou armádu, která by ho svou silou odradila od jakéhokoli útoku,“ shrnul v Interview ČT24 Luboš Dobrovský.

Vladimir Putin v roce 2006 prohlásil, že uznává morální odpovědnost Moskvy za invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Byl to tehdy alespoň trochu jiný Putin, než jak ho známe dnes?

Nebyl. Dnes vidíme, že zůstalo jenom u slov. Princip dosáhnout zájmů Ruska vojenským vpádem se navíc opakuje na Krymu, opakuje se na dosud neukončené podpoře Ruska ve vzpouře části ruskojazyčného obyvatelstva na východní Ukrajině. Takže nebyl jiný, měl jenom pocit, že tyto nepravdivé věty uklidní svět.

Nahrávám video

A svět si nechal vsugerovat, že to Vladimir Vladimirovič Putin myslí vážně, ale ukázalo se, že tomu tak není. Nemyslí to vážně a znovu opakuje to, co známe ještě z dávných dob carského Ruska. Carská státní idea spočívá v trvalém rozšiřování a udržování teritoria. Je to možná málo pochopitelné, ale bohužel je to tak a to, co se teď děje, tuhle skutečnost potvrzuje.

První program ruské televize nedávno odvysílal dokument, který okupaci označil jako bratrskou pomoc Československu. Rusku se vyčítá jeho propaganda. V čem si myslíte, že je jiná, než ta kterou dělají jiné velmoci?

Přiznám se, že jsem té otázce úplně neporozuměl. Jestli je ruská propaganda jiná, než dejme tomu naše?

Rusko šíří své zájmy a je to označováno za propagandu. Spojené státy také šíří své zájmy, ale tohle už za propagandu označováno není.

To já nevím, do jaké míry tady Američané šíří své zájmy. S americkou pomocí se nám podařilo obnovit demokracii. S ruskou internacionální pomocí se nám podařilo vrátit se k mravně nejhnusnější podobě komunistického režimu. V tom vězí ten rozdíl.

Když se podíváte na to, jak se západní svět staví k ruským hrozbám, myslíte si, že to je opravdu namístě? Skutečně tady máme strašáka v podobě ohrožení pobaltských zemí? Není to přehnané?

Jsem přesvědčený, že to není přehnané. Naopak se domnívám, že ostražitost Západu vůči Rusku je nedostatečná. Musíme se přece konečně dopracovat k tomu, že armáda, která má obranný charakter se nebuduje proto, aby vyhrála obranný boj, ale buduje se proto, aby svou silou a schopností být použita, odradila případného útočníka.

Čtyři prapory NATO na území Polska a pobaltských zemí útočníka neodradí. Takže budeme muset směřovat k výraznějšímu budování takové síly, která, aniž by byla užita, bude dávat jistotu, že kdyby byla užita, pak by znamenala krach jakéhokoli útoku.

Těch hrozeb je ovšem více. Šéf NATO před časem postavil do jedné roviny jak ruské ambice, tak třeba terorismus. Jak to řadíte vy?

Co je to terorismus? Je to způsob, jak velice krutým, odsouzeníhodným a nebezpečným jednáním usilovat o nějaké cíle. Jenže my místo toho, abychom hledali, jaké jsou to cíle, tak vytváříme atmosféru strachu. Ne my všichni, ale někteří naši politici v čele s panem prezidentem Zemanem. To není dobrá cesta.

Český novinář, disident, politik, překladatel z ruštiny a polštiny se narodil 3. února 1932 v Kolíně. V roce 1968 působil jako reportér Československého rozhlasu v Moskvě. Po invazi vojsk byl ze Sovětského svazu vyhoštěn. V době normalizace pracoval například jako skladník a v roce 1977 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. V letech 1990 až 1992 byl československým ministrem obrany a stal se jedním z hlavních aktérů vyjednávání o odchodu okupačních vojsk. V letech 1992 až 1996 zastával místo kancléře prezidenta Václava Havla a v letech 1996 až 2000 byl českým velvyslancem v Rusku.

Dospíváme k takovému závěru, že nemáme strach z terorismu, ale máme strach z těch, o kterých předpokládáme, že by mohli být teroristy. Směřujeme tedy k tomu, že oni nejen, že by mohli, ale oni určitě jsou teroristé, protože jsou vyznavači islámu. Tím se dostáváme do situace, která neřeší samu podstatu věci.

Neumíme přesně odpovědět na otázku, proč ti lidé prchají. Je tam válka, kterou neumíme zastavit? Nebo se nesnažíme ji zastavit? Je ta válka tím hlavním motivem? Nebo k ní přistupují ještě některé další motivy? Dejme tomu špatná životní úroveň těch lidí? Neděláme žádnou analýzu, ale vyrábíme strach, který z nás dělá dav a dav je obtížně řešitelný problém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.