Dobrovský: USA nám pomohly k demokracii. Rusko v roce 1968 k nejhnusnější formě komunismu

Jak prožívalo Československo srpnovou okupaci v roce 1968? Jak bylo složité o více než dvacet let později dostat sovětská vojska zpět domů? Jak se změnilo dnešní Rusko a v čem jeho principy zůstávají stejné? „Rusko se nezměnilo a Putin to potvrzuje. Carská státní idea spočívá v trvalém rozšiřování a udržování teritoria. Je to možná málo pochopitelné, ale bohužel je to tak stále,“ uvedl v rozhovoru pro Interview ČT 24 novinář, signatář Charty 77, bývalý ministr obrany, kancléř prezidenta Havla a také velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský.

„Mocenské ambice Moskvy jsou dnes stejné, jaké byly v éře carského Ruska i v roce 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy vedená Sovětským svazem vpadla do Československa. Vladimir Putin se sice nějakou dobu přetvařoval, aby vzbudil ve světě dojem, že tomu tak není. Současná situace však dokazuje, že je na místě, mít se před Ruskem na pozoru a budovat takovou armádu, která by ho svou silou odradila od jakéhokoli útoku,“ shrnul v Interview ČT24 Luboš Dobrovský.

Vladimir Putin v roce 2006 prohlásil, že uznává morální odpovědnost Moskvy za invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Byl to tehdy alespoň trochu jiný Putin, než jak ho známe dnes?

Nebyl. Dnes vidíme, že zůstalo jenom u slov. Princip dosáhnout zájmů Ruska vojenským vpádem se navíc opakuje na Krymu, opakuje se na dosud neukončené podpoře Ruska ve vzpouře části ruskojazyčného obyvatelstva na východní Ukrajině. Takže nebyl jiný, měl jenom pocit, že tyto nepravdivé věty uklidní svět.

27 minut
Luboš Dobrovský v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

A svět si nechal vsugerovat, že to Vladimir Vladimirovič Putin myslí vážně, ale ukázalo se, že tomu tak není. Nemyslí to vážně a znovu opakuje to, co známe ještě z dávných dob carského Ruska. Carská státní idea spočívá v trvalém rozšiřování a udržování teritoria. Je to možná málo pochopitelné, ale bohužel je to tak a to, co se teď děje, tuhle skutečnost potvrzuje.

První program ruské televize nedávno odvysílal dokument, který okupaci označil jako bratrskou pomoc Československu. Rusku se vyčítá jeho propaganda. V čem si myslíte, že je jiná, než ta kterou dělají jiné velmoci?

Přiznám se, že jsem té otázce úplně neporozuměl. Jestli je ruská propaganda jiná, než dejme tomu naše?

Rusko šíří své zájmy a je to označováno za propagandu. Spojené státy také šíří své zájmy, ale tohle už za propagandu označováno není.

To já nevím, do jaké míry tady Američané šíří své zájmy. S americkou pomocí se nám podařilo obnovit demokracii. S ruskou internacionální pomocí se nám podařilo vrátit se k mravně nejhnusnější podobě komunistického režimu. V tom vězí ten rozdíl.

Když se podíváte na to, jak se západní svět staví k ruským hrozbám, myslíte si, že to je opravdu namístě? Skutečně tady máme strašáka v podobě ohrožení pobaltských zemí? Není to přehnané?

Jsem přesvědčený, že to není přehnané. Naopak se domnívám, že ostražitost Západu vůči Rusku je nedostatečná. Musíme se přece konečně dopracovat k tomu, že armáda, která má obranný charakter se nebuduje proto, aby vyhrála obranný boj, ale buduje se proto, aby svou silou a schopností být použita, odradila případného útočníka.

Čtyři prapory NATO na území Polska a pobaltských zemí útočníka neodradí. Takže budeme muset směřovat k výraznějšímu budování takové síly, která, aniž by byla užita, bude dávat jistotu, že kdyby byla užita, pak by znamenala krach jakéhokoli útoku.

Těch hrozeb je ovšem více. Šéf NATO před časem postavil do jedné roviny jak ruské ambice, tak třeba terorismus. Jak to řadíte vy?

Co je to terorismus? Je to způsob, jak velice krutým, odsouzeníhodným a nebezpečným jednáním usilovat o nějaké cíle. Jenže my místo toho, abychom hledali, jaké jsou to cíle, tak vytváříme atmosféru strachu. Ne my všichni, ale někteří naši politici v čele s panem prezidentem Zemanem. To není dobrá cesta.

Český novinář, disident, politik, překladatel z ruštiny a polštiny se narodil 3. února 1932 v Kolíně. V roce 1968 působil jako reportér Československého rozhlasu v Moskvě. Po invazi vojsk byl ze Sovětského svazu vyhoštěn. V době normalizace pracoval například jako skladník a v roce 1977 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. V letech 1990 až 1992 byl československým ministrem obrany a stal se jedním z hlavních aktérů vyjednávání o odchodu okupačních vojsk. V letech 1992 až 1996 zastával místo kancléře prezidenta Václava Havla a v letech 1996 až 2000 byl českým velvyslancem v Rusku.

Dospíváme k takovému závěru, že nemáme strach z terorismu, ale máme strach z těch, o kterých předpokládáme, že by mohli být teroristy. Směřujeme tedy k tomu, že oni nejen, že by mohli, ale oni určitě jsou teroristé, protože jsou vyznavači islámu. Tím se dostáváme do situace, která neřeší samu podstatu věci.

Neumíme přesně odpovědět na otázku, proč ti lidé prchají. Je tam válka, kterou neumíme zastavit? Nebo se nesnažíme ji zastavit? Je ta válka tím hlavním motivem? Nebo k ní přistupují ještě některé další motivy? Dejme tomu špatná životní úroveň těch lidí? Neděláme žádnou analýzu, ale vyrábíme strach, který z nás dělá dav a dav je obtížně řešitelný problém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...