Cíl jménem Evropa. Středomoří se proměnilo v křižovatku běženců

Řím - Konflikty před branami Evropy vhání stále větší počet ilegálních migrantů do vln Středozemního moře. Podle předběžných odhadů se mořskou cestou snažilo v roce 2014 ke klidnému životu na Západě dostat přes 200 tisíc lidí, což je trojnásobek dosud známého maxima. Organizace spojených národů přitom migraci přes Středomoří označuje za nejsmrtelnější cestu ze všech.

Když se zahraniční státníci sjeli loni v říjnu na konferenci do Berlína, OSN už věděla, že počet běženců brázdících Středozemní moře nemá obdoby. „Nemůžete zastavit člověka, který prchá, aby si zachránil život,“ prohlásil následně před evropskými politiky António Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, a evropským vládám adresoval jasnou výhradu: Odpověď mezinárodního společenství na uprchlickou vlnu ani zdaleka neodpovídá opravdovým potřebám.

Podle předběžných statistik jeho úřadu přeplulo Středozemní moře v loňském roce více než 207 tisíc běženců. Toto množství představuje trojnásobek dosud známého maxima z roku 2011, kdy do Evropy ilegálně vyplulo 70 tisíc lidí, zejména vlivem bojů v Libyi.

Tři roky od arabského jara se ale nedá hovořit o pozitivní změně. Podle Guterresova úřadu svět zažívá největší migrační vlnu od konce druhé světové války. Počet lidí, kteří museli kvůli ozbrojeným konfliktům nebo perzekuci opustit své domovy, dosahuje více než 511 milionů, přičemž vnitřní vysídlení (tzn. přesun v rámci jedné země) se týká šesti procent z celkového počtu. Ostatní běženci míří hledat lepší budoucnost v jiné zemi – a protože se ozbrojené konflikty týkají především arabského světa, je jejich vysněnou cílovou stanicí právě Evropa a křižovatkou tras Středozemní moře.

3 minuty
Během tří dnů zachránila Itálie už druhou loď s uprchlíky
Zdroj: ČT24

Vysněné slovo Lampedusa

Na problematiku uprchlictví na hranicích evropské osmadvacítky v posledních dnech upozornily především problémy dvou lodí v Jónském moři. Počet pasažérů trajektu, který hořel v řeckých vodách, nešlo jasně určit kvůli nedokonalým seznamům, resp. neidentifikovatelným osobám na palubě – asijským běžencům (čtěte víc). V plavidlo plné uprchlíků se potom změnila i nákladní loď pod moldavskou vlajkou, která bez řízení plula k pobřeží východoitalské Apulie (více zde).

Právě Itálie představuje mezi jižními státy zemi, která musí migrantské vlně čelit nejvýrazněji. Poslední relevantní statistiky z roku 2013 uvádějí, že na její území v průběhu dvanácti měsíců vstoupilo bezmála 43 tisíc běženců, zatímco do Španělska jen tři tisíce. V italských vodách se totiž sbíhá hned několik tras, kudy blízkovýchodní a afričtí uprchlíci migrují. Jižní cesta z Tuniska a Libye vede na ostrovy Lampedusa (vzdálený cca 140 km od tuniských břehů) a Sicílie, východní cesta využívá jako tranzitní země Turecko a následný trajekt z Řecka.

Uprchlické trasy po moři:

  • ze západní Afriky (Senegal, Mauritánie, Západní Sahara) a z Maroka na španělské Kanárské ostrovy
  • z Maroka do španělských enkláv Ceuta a Melila a do jižního Španělska
  • z Tuniska a Libye na Maltu, Sicílii a Lampedusu
  • z Turecka na řecké ostrovy a pevninu

Uprchlické trasy po souši:

  • z Blízkého východu (Sýrie) přes Turecko a Balkánský poloostrov
  • z Afghánistánu přes střední Asii, Ukrajinu či Bělorusko

Počty migrantů v roce 2013

  • Řecko: 11 447 (z Turecka)
  • Itálie: 42 925 (ze severní Afriky, Řecka a Turecka)
  • Malta: 2 008 (ze severní Afriky)
  • Španělsko: 3 235 (ze severní a západní Afriky)

Zdroj: UNHCR

Neúplné statistiky z loňského listopadu hovoří o tom, že za rok 2014 připlulo k italským břehům 116 tisíc migrantů. Italské námořnictvo pomáhá často zoufalým uprchlíkům vyváznout z moře díky misi s názvem Mare Nostrum (Naše moře), která se rozeběhla po tragické havárii uprchlické lodi, k níž došlo před dvěma lety u břehů Lampedusy.

Řím se ale současně dlouho snažil dosáhnout toho, aby břímě zodpovědnosti za bezpečnost uprchlíků nenesl sám. Teprve loni v létě Unie přislíbila pomoc v podobě operace Triton, jejímž cílem však primárně není záchrana uprchlíků, ale ochrana hranic. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přitom hovoří o středomořských migračních trasách jako o „nejsmrtelnější cestě ze všech“ a odvolává se na loňská hlášená úmrtí na všech světových běženeckých trasách – z 4 300 ohlášených úmrtí došlo ke 3 400 právě ve Středozemním moři.

Břímě syrské války

„Evropa čelí konfliktům na jihu, východě a jihovýchodě,“ vysvětluje tíživou středomořskou situaci Guterresův úřad s odkazem na boje znesvářených milicí v Tripolisu, separatistické tenze na Ukrajině a válku s Islámským státem v severním Iráku a v Sýrii.

Právě ze Sýrie potom čtyři roky trvající občanská válka a související konflikt s IS učinily hlavní zdroj mediteriální migrační vlny; jen v roce 2013 zemi opustily více než dva miliony lidí, což představuje největší roční exodus od genocidy ve Rwandě, letos by potom měli Syřané tvořit celou polovinu všech běženců, kteří brázdí Středozemní moře.

Častou mateřskou zemí uprchlíků mířících na starý kontinent je potom i Afghánistán a chudé státy západní Afriky. Většina afrických tras začíná v nigerském městě Agadez a pro africké migranty představují tranzit státy v okolí Kanárských ostrovů a především zmiňovaná Libye, dostatečně blízká evropským břehům. Převozníci si od běženců v těchto případech berou i pět tisíc dolarů na hlavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli náletu preventivně vzlétlo polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 54 mminutami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 1 hhodinou

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 2 hhodinami

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 5 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku, informovala agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 13 hhodinami
Načítání...