Polský parlament, v němž má většinu konzervativní a euroskeptická vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), vyzval vládu k obraně polské svrchovanosti. Nepřímo tím obvinil Evropskou komisi z neoprávněných zásahů do fungování demokratického právního státu. Brusel totiž dlouhodobě kritizuje konflikt pravicové vlády premiérky Beaty Szydlové s tamním ústavním soudem. Opozice pro usnesení nehlasovala.
Chraňte naši svrchovanost, vyzval polský parlament tamní vládu
Aniž by přímo vládní zákonodárci Evropskou komisi zmínili, přijali usnesení, v němž svou vládu vyzývají k obraně státní svrchovanosti. Podle usnesení je Polsko „demokratický právní stát“, ale nedávné pokusy o porušení polské svrchovanosti „zpochybňují zásady demokracie, právní řád a sociální klid“ v zemi. „Čekáme, že polská vláda neustoupí žádnému ultimátu,“ zdůraznil za autory usnesení Maciej Malecki (PiS).
Předpokládá se, že Evropská komise v pondělí zašle do Varšavy svůj „názor“ na krizi kolem polského ústavního soudu. Podle konzervativního listu Rzeczpospolita komise uvede, že v Polsku neplatí demokratické normy a že bez právního státu nemůže být řeči o demokracii a o respektování základních práv.
Premiérka Beata Szydlová ve svém vystoupení kritizovala Evropskou komisi i opozici, kterou obvinila, že polské záležitosti neřeší doma, ale v cizině. „Mohu dnes říci, že v Evropské komisi je stále více těch, kterým záleží na rozbití Evropské unie, než na jejím rozvoji. A opozice hájí hlavně vlastní zájmy,“ prohlásila Szydlová.
„Polsko se za vás stydí,“ poznamenal na premiérčinu adresu předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna. Nechyběla varování před „občanskou válkou“ a před „pálením mostů“ s Evropou.
Polský ústavní soud
PiS po výrazném vítězství v parlamentních volbách loni v říjnu učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Brusel k zahájení procedury, která by mohla skončit přijetím sankcí proti Polsku.
Spornou novelu mezitím polský ústavní soud zamítl jako neústavní. Premiérka Szydlová ale odmítla toto rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku. Situace tak zůstává prakticky na mrtvém bodě.
Postup vládnoucí strany proti soudu kritizovala jako ohrožení demokracie jak Benátská komise evropských znalců ústavního práva, jejíž názor si polská vláda původně vyžádala, tak Evropský parlament.