Nejvyšší duchovní hodnostáři v Jeruzalémě rozhodli o časově neomezeném uzavření Chrámu Božího hrobu. Ten patří k nejposvátnějším místům křesťanství a je turistickým magnetem. Představitelé římskokatolické, řecké ortodoxní a arménské církve i Kustodie Svaté země v ostře formulovaném společném dopise zdůvodnili krok protestem proti nové izraelské daňové politice a proti návrhu zákona, který má umožnit vyvlastnění pozemků v Jeruzalémě, které církve v minulých letech prodaly soukromým realitním firmám.
Návrh zákona má v neděli posoudit izraelský vládní výbor. Jeho deklarovaným cílem je ochránit vlastníky domů před možností, že soukromé společnosti neprodlouží své smlouvy. Církve, které jsou největším vlastníkem pozemků v Jeruzalémě, ale namítají, že přijetí zákona by jim ztížilo hledání zájemců o koupi církevní půdy.
Izraelská radnice v Jeruzalémě navíc zrušila daňové osvobození pro komerční nemovitosti ve vlastnictví církví (například hotely) a začala od nich vyžadovat daně.
Církevní hodnostáři ve svém dopisu mluví o „systematické kampani proti církvím a křesťanské obci ve Svaté zemi“, chystaný návrh zákona pak označují za „diskriminující a rasistický“. Postup Izraele podle nich „pošlapává po desetiletí panující citlivé vztahy mezi křesťanskou obcí a úřady“.
V Chrámu Božího hrobu byl podle tradice po ukřižování pohřben a poté vstal z mrtvých Ježíš Kristus. Chrám je zařazen na seznam památek světového kulturního dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).
