Chasidské veselí narazilo na ukrajinskou hranici. Poutníci nemohou dál kvůli koronaviru

Chasidští Židé z Izraele, kteří se vydali na pouť u příležitosti svátku Roš hašana na Ukrajinu letadlem přes Bělorusko a dále po zemi, uvázli v hraničním pásmu nikoho. Ukrajinští celníci asi tisícovku lidí odmítají vpustit, protože hranice je zavřená kvůli koronaviru. Poutníci mají namířeno do města Umaň k hrobu rabína Nachmana, zakladatele braclavského chasidského společenství.

Na místo přijel náčelník pohraniční služby Serhij Dejneko, který poutníkům vyčetl, že o rozhodnutí vědí už tři týdny: „Chápu vaše tradice a zvyky, chápu, jak moc je pro vás důležité dostat se do Umaně. Letos to ale není možné. Ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, že je vstup cizinců do země zakázán, aby se zabránilo šíření koronaviru.“

Každoročně podniknou tuto cestu v období okolo židovského Nového roku, který letos připadá na 18. až 20. září, tisíce lidí. Letos se však proti poutníkům postavilo rozhodnutí Ukrajiny uzavřít kvůli koronaviru na konci srpna na měsíc hranice.

Na fotografiích pořízených na místě jsou vidět lidé se zavazadly a v tradičním oděvu, kterak bloumají mezi čekajícími nákladními vozy nebo pospávají na rozložených kartonových krabicích či kufrech přímo na silnici. Odhady o jejich počtu se různí, podle běloruských a ukrajinských úřadů jich je asi sedm set, server The Times of Israel psal o tisícovce lidí. Mnoho z nich pochází právě z Izraele.

  • Náboženská skupina následovníků rabína Nachmana šíří v okolí radost a lásku prostřednictvím tance, často v transu. Věřící jezdí po izraelských městech s reproduktory a tančí v ulicích či na střechách svých dodávek.
  • Zpívají píseň s textem Na Nach Nachma Nachman Meuman založeným na jméně rabína Nachmana. Ten má zároveň svůj smysl v kabale.
  • Rabín Nachman se narodil roku 1772 v Braclavi na dnešní střední Ukrajině a zemřel roku 1810 v nedaleké Umani. Ve svém učení kladl důraz na soustředěnou soukromou modlitbu a meditaci v ústraní.

„Noc jsem strávil v autobuse, ale většina dalších byla v noci přímo na silnici. Někteří nasbírali dříví v lese a rozdělali ohně,“ popsal situaci agentuře Reuters jeden z nich. „Nemáme žádné zásoby jídla ani vody,“ dodal.

Poutníci se tento týden pokusili na Ukrajinu dostat i přes výzvy ukrajinské a izraelské vlády, aby se letos do Umaně nevydávali. Také Izrael přijal kvůli šíření koronaviru tvrdá opatření a od pátku, tedy prvního dne svátku Roš hašana, v něm začne platit celostátní karanténa. Ukrajinské úřady však očekávají, že se na hranicích v nejbližších dnech objeví další stovky poutníků.

Do Umaně, která má asi 80 tisíc obyvatel, navzdory zákazům už dorazily tisíce poutníků, uvedla AFP. Minulý týden museli být dva vyhoštěni, protože zničili zábrany u rabínova hrobu. Úřady poutníkům měří teplotu a vybízejí k nošení roušek. Do města také dorazilo 560 policistů z ostatních končin Ukrajiny, včetně oddílu psovodů se psy, aby pomohli místním policejním silám udržet ve městě pořádek v průběhu svátku, uvedl list Ukrajinska pravda.

Sestřih tanců příznivců rabína Nachmana:

Červený kříž

Běloruský Červený kříž k situaci sdělil, že poutníci nemají zdroje pro uspokojení základních potřeb, a poskytuje jim proto pomoc. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko obvinil Ukrajinu z toho, že se kvůli zavření hranic stovky lidí ocitly na neutrálním území. Ukrajinská vláda však trvá na tom, že nebude cestovní omezení měnit.

Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dnes vyzvala běloruské úřady, aby lživými prohlášeními nevyvolávaly u poutníků marné naděje, že se hranice otevřou. Prý jde o pomstu za to, že Kyjev odmítl uznat Lukašenkovo vítězství v srpnových prezidentských volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 25 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 46 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...