Londýn – Úspěch českých egyptologů se dostal na seznam deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2013, který sestavuje server heritagedaily.com. Šestou příčku jim zajistil objev hrobu královského lékaře Šepseskafancha v egyptském Abúsíru, který pochází z období 2500 až 2350 před naším letopočtem. "Je asi poctivé přiznat, že nás zpráva příjemně překvapila, navíc jsme ji v žádném případě nečekali. Aniž bych chtěl význam takovýchto žebříčků přeceňovat, přece jen je to jakési uznání kvality práce a vysokého pracovního nasazení všech členů Českého egyptologického ústavu," řekl serveru iForum ředitel ústavu Miroslav Bárta.
První příčka archeologického žebříčku patří britským vědcům, kteří potvrdili jeden z největších archeologických objevů posledních desetiletí. Podle nich patří lidské ostatky nalezené pod parkovištěm ve městě Leicester skutečně anglickému králi Richardu III., který zemřel v roce 1485. Definitivně to prokázaly testy DNA. „Univerzita v Leicesteru dospěla k závěru, že lidské ostatky nalezené v září 2012 v troskách kláštera Greyfriars patří nade vši pochybnost poslednímu Plantagenetovi na anglickém trůnu, Richardu III.,“ potvrdil loni šéf univerzitního týmu Richard Buckley.
Na druhé místo se řadí nález londýnských archeologů, kteří při stavbě 16podlažního hotelu objevili starořímskou sochu ve tvaru orla, který v zobáku drží svíjejícího se hada. Tým odborníků z MOLA (Museum of London archeologie) zprvu vzhledem k téměř neuvěřitelně dobrému stavu váhal, zda se skutečně jedná o římský originál. Údajně ano.
Je libo 3000 let staré víno?
Na třetí příčku se dostal objev největšího a nejstaršího palácového vinného sklepa. 3700 let starý sklep skrýval 2000 litrů silného, sladkého vína s příchutí máty, medu a trochou psychotropní pryskyřice. Starověcí Kanaané ho udělali před více než 3000 lety. Sklep byl objeven v troskách paláce ve městě Kanaan v severním Izraeli. Založen byl asi 1700 před Kristem a není vzdálen od mnoha izraelských současných vinařství.
Čtvrté místo zaujal objev rituálního monumentu v Hertfordshire v Británii. Jedná se o památku typu henge (nejznámější představitel je Stonehenge) z doby bronzové. Příběh tohoto objevu se začal psát již v roce 1936, kdy Major Allen, průkopník leteckého snímkování v Británii, letěl přes pole na východ od městečka Letchworth a všiml velkého kruhu na poli. Podobných nerovností je v severním Hertfordshire více, proto se dlouho předpokládalo, že se jedná o pozůstatky obyčejného příkopu.
Na páté místo se dostali američtí archeologové, kteří na jeruzalémském pahorku Sión odryli římský zámek z prvního století našeho letopočtu.
Čeští egyptologové objevili hrobku faraonova lékaře
Šestou příčku obsadili čeští archeologové, kteří loni v egyptském Abúsíru u Káhiry objevili 4000 let starou hrobku lékaře Šepseskafancha. Tým archeologů vedl egyptolog Miroslav Bárta. „Historická důležitost posledního objevu našeho týmu spočívá zejména v tom, že Šepseskafanch patřil k nejvýše postaveným lékařům známým ze starého Egypta doby stavitelů pyramid, to je Staré říše. De facto je unikátní historickou osobností, která nemá paralelu,“ uvedl Bárta. Abúsír bylo rozsáhlé pohřebiště v blízkosti moderní Káhiry.
Kamenná hrobka, která byla odhalena v září 2013, patří knězi a vrchnímu lékaři Horního a Dolního Egypta. Nachází se v jižní části české archeologické koncese v Abúsíru. Je 21 metrů dlouhá a 14 metrů široká. Její zdivo sahá do výše přes čtyři metry. Nedaleko od ní leží hrobkový komplex princezny Šeretnebtej z 5. dynastie, který Češi se světovým ohlasem objevili rok předtím. Ve východní části hrobky je zakomponována chodbová kaple. Na jejím konci stojí monumentální kamenná stéla takzvaných nepravých dveří, byla nejdůležitější částí staroegyptských hrobek. Zde našli Češi tituly a jméno lékaře Šepseskafancha.
Sedmičku obsadili britští archeologové z University v Manchesteru díky objevu zbytků 6000 let starých „hal mrtvých“. Nacházejí se na Dorstone Hill nedaleko města Hereford. Osmou příčku získali opět Britové, když v centru Londýna objevili pohřebiště ze 14. století. Zřejmě jde o oběti takzvané černé smrti, která se v polovině 14. století prohnala Evropou a byla prvním velkým setkáním člověka s dnešní formou moru. Tvrdí to vědci, kterým se podařilo zrekonstruovat významnou část genetické informace bakterie. Omezené písemné záznamy naznačují, že zde bylo za méně než tři roky pohřbeno až 50 000 lidí.
Na devátém místě se umístil objev 1500 staré mozaiky v izraelské poušti. Na poli kibucu Bet Kama v Negevské poušti na jihu Izraele se při náhodném výkopu našla nebývale pěkná, zachovaná byzantská mozaika s geometrickým vzorem. Na rozích jsou zobrazeny amfory pro přepravu vína, pávi a párek holubů. Tyto motivy byly v byzantinské době velmi populární.
Top10 uzavírá objev archeologů univerzity v Southamptonu, kteří pracují na neolitickém archeologickém nalezišti ve středním Řecku, kde objevili více než 300 hliněných figurek.
10 nejvýznamnějších objevů roku 2013 podle časopisu Heritage Daily:
1. Oznámení vědců z Leicesteru, že nalezená lebka patří anglickému králi
Richardovi III.
2. Nález britských archeologů, kteří objevili v Londýně starořímskou sochu
ve tvaru orla
3. Nález nejstaršího a největšího palácového vinného sklepa ve městě Kanaan
v severním Izraeli
4. Nález rituální stavby ve městě Norton v Británii
5. Nález sídla z 1. století našeho letopočtu v Jeruzalémě
6. Nález českých archeologů, kteří objevili v egyptském Abúsíru unikátní
hrobku lékaře faraonů
7. Nález 6000 let starého pohřebiště v Británii
8. Nález pohřebiště ze 14. století v centru Londýna
9. Nález 1500 let staré mozaiky v Izraeli
10. Nález více než 300 hliněných figurek v Řecku, které pocházejí z doby
neolitu
