Papež František odsloužil v myanmarské metropoli Rangún mši pro místní katolickou komunitu. Zúčastnilo se jí na 150 tisíc věřících. Papež při mši vyzval lidi, aby na násilí nereagovali pomstou, ale odpuštěním a soucitem. Františka teď čeká setkání s vlivnými buddhistickými mnichy, s nimiž chce mluvit o napjaté situaci v zemi. Kvůli násilnostem uprchlo do sousedního Bangladéše už 620 tisíc muslimských Rohingů.
Podle statistik Vatikánu z roku 2015 žije v 52milionovém Myanmaru asi 659 tisíc katolíků. Mezi desítkami tisíc účastníků mše byli kněží, jeptišky, diplomaté i zástupci vládní strany Národní liga pro demokracii, v jejímž čele stojí myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij.
„Podobná možnost už se nám asi nenaskytne. Papež žije v Římě a cestu tam si nemůžeme dovolit,“ řekl agentuře Reuters 45letý učitel Boul Kchin. Do Rangúnu se z města Mandalaj vydal na nákladním vozu s dalšími patnácti příbuznými. „Jsme opravdu šťastní, máme radost, že za námi do Myanmaru přijel,“ dodává.
Papež volá po odpuštění a soucitu
František během kázání připomněl utrpení, jemuž byly vystaveny myanmarské etnické a náboženské menšiny. Odkazoval přitom na desetiletí konfliktů mezi etnickými skupinami a armádou, jež dosud v některých částech země přetrvávají.
„Vím, že na mnohé v Myanmaru dopadlo násilí, mají ranění patrná i zraku skrytá,“ řekl František davu. Papež naléhal, aby lidé na násilí reagovali „odpuštěním a soucitem“, a ne pomstou. „Cesta pomsty není cestou Krista,“ dodal František.
Hlava katolického státu se má ještě během středy setkat s vlivnými buddhistickými mnichy a posléze i s místními katolickými biskupy. Ve čtvrtek František mší pro mladé věřící ukončí návštěvu buddhistického Myanmaru a přesune se do muslimského Bangladéše.
Hlavním tématem papežovy cesty do Asie se stala myanmarská uprchlická krize, během níž kvůli násilnostem na severozápadě země uprchlo do Bangladéše přes 620 tisíc muslimských Rohingů.
František se v úterý nepřímo postavil na stranu muslimské menšiny, která v zemi dlouhodobě čelí diskriminaci a v posledních měsících také tažení armády, jež OSN dříve označila za etnickou čistku.
S poukazem na napětí v zemi vyzval papež ve svém úterním projevu představitele buddhistů, hinduistů, muslimů, křesťanů a židů ke spolupráci na obnově země a náboženskému smíření.
Západní novináři napjatě sledovali, zda hlava katolické církve ve svém nejvýznamnějším projevu v Myanmaru použije termín Rohingové, který je zapovězený buddhistickou většinou země. Papež, který dříve během letošního roku otevřeně vyjadřoval obavy o osud „rohingských bratří“, v úterý tento výraz nepoužil.
Podle všeho tak vyslyšel žádost místních katolických duchovních, kteří se obávají, že by se pak myanmarská armáda mohla mstít na menšinových katolících.
