Český maratonec se ke Kimově 101. jubileu neproběhne

Pchjongjang – Mezinárodní maraton na počest zakladatele komunistické Severní Koreje Kim Ir-sena se bude muset obejít bez české účasti. Dvojnásobný mistr republiky v maratonu Petr Pechek přijal spolu se svým trenérem pozvání, ale zhruba před dvěma týdny mu letecká společnost vzhledem k napjaté situaci na Korejském poloostrově zrušila let. Atlet novou letenku nesháněl a start oželel, i když všechny náklady měli hradit Severokorejci.

Loni KLDR slavila sté výročí Kim Ir-senova narození a maratonu na jeho počest se tehdy kromě domácích závodníků zúčastnili zástupci tradičních vytrvaleckých zemí, jako jsou Keňa či Etiopie, ale také Tanzanie, Zimbabwe, Namibie a Jižní Afriky. Nechyběli vytrvalci z Číny, Tchaj-wanu, Ruska a Ukrajiny; západní svět zastoupilo Švédsko.

Letos se 14. dubna postaví na start asi 600 Severokorejců, podle tiskové agentury KCNA by neměli mezi běžci chybět ani zástupci Ukrajiny, Zimbabwe, Keni či Etiopie. Za Českou republiku měl odjet do KLDR právě třicetiletý Pechek, z jeho startu však nakonec sešlo. Připravuje se nyní na Mistrovství ČR v půlmaratonu a na Pražský maraton. „Po dohodě s trenérem jsme start našeho maratonce zrušili. Český atletický svaz ale v žádném případě nepředepisuje atletům, kde mohou, či nemohou startovat - je to věc jejich volby,“ řekl ředitel Českého atletického svazu František Fojt.

Narozeniny severokorejského zakladatele a velkého vůdce Kim Ir-sena, dědečka nynějšího nejvyššího severokorejského představitele Kim Čong-una, připadají na 15. dubna a obvykle se slaví velkou vojenskou přehlídkou. Maraton se běhá tradičně na předměstí Pchjongjangu Mangjongde, které bývalo původně vesnicí, v níž se zakladatel a „první a věčný“ vůdce stalinistického státu narodil a vyrůstal. V současnosti tu zbyl pouze rodný dům a různá zákoutí vztahující se k jeho dětství a také přírodní muzeum. Ostatní domy byly zbourány.

Severní Korea v uplynulých dnech denně přidávala nové výhrůžky na adresu Jižní Koreje a USA, včetně hrozeb válkou a jaderným útokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 2 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 40 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 49 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...