Praha – Tuzemští badatelé prožili rok plný paradoxů. Světová vědecká obec jim nejednou tleskala za unikátní objevy, jejich články a studie se objevovaly v nejvyhlášenějších časopisech. Respekt si získaly za pojmenování genu neplodnosti, objev vlivu zemského magnetismu na orientaci velkých savců nebo unikátní snímky zatmění slunce, na domácí scéně však vstoupili do ostré bitvy o peníze pro svou Akademii.
Česká věda zažila rok plný objevů i bojů o finance
Objevem roku 2009 je nejspíš nález výjimečného meteoritu v australské poušti. „Momentálně je ten kámen zkoumán v asi 23 laboratořích po světě, takže doopravdy je to mimořádný nález,“ uvedl astronom Pavel Spurný. O dosud neznámém vesmírném kamenu se tuší, že pochází z nějaké větší planety mezi Sluncem a Zemí. Objev se dostal na stránky časopisu Science, tedy do nejvyšší vybrané společnosti vědců s mimořádným zájmem. Mimořádné žně měli také paleontologové, kteří zkoumají prales starý 300 milionů let.
Rok 2009 však nebyly pouze nové objevy, ale také nová zařízení jako Tokamak Kompas, laser ELI, Biotechnologické centrum Biocev a další unikátní laboratoře. „Finance, otevření laboratoří, nástup nové generace - to je, myslím, hlavní důvod, proč výkonnost naší vědy roste,“ říká člen Akademie rady AV ČR Petr Ráb.
2 minuty
Reportáž Vladimíra Kořena
Právě finance zřejmě rozhodnou o budoucnosti české vědy. Celkově se peníze vynakládané na výzkum snižovat nebudou, mají se ale přesunout směrem k aplikacím a průmyslu. „Samozřejmě se to dotkne i našich výzkumů a grantových projektů,“ dodal paleontolog Jiří Bek. Už v příštím roce bude jedním z hlavních témat vědecké obce právě její financování.