Češi chystají s Italy projekt na pomoc migrantům v Pobřeží slonoviny

Nahrávám video

Česká republika a Itálie chystají společný projekt, ve kterém by mohly společně pomáhat migrantům v Pobřeží slonoviny. Po setkání s italským premiérem Paolem Gentilonim to na tiskové konferenci řekl český předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko by mělo do projektu přispět zhruba milionem eur (přibližně 26,14 milionu korun) a pomoci jím ke zlepšení životních podmínek lidí, kteří byli do Pobřeží slonoviny například vráceni z jiných zemí.

Sobotka s Gentilonim připustili, že v otázce migrační krize mají země rozdílné názory. Česko je proti přerozdělování uprchlíků, řešit problém chce především v zemích, odkud přicházejí. „Já jsem informoval pana premiéra o aktivitách, které realizuje Česká republika na Blízkém východě či v severní Africe,“ připomněl Sobotka alternativní způsoby, kterými chce Česko řešit migrační krizi.

Zmínil také současný projekt výcviku libyjské pobřežní stráže. „Já to pokládám za velmi dobrou cestu, která může pomoci snížit migrační tlaky z Libye směrem do Itálie,“ řekl Sobotka. V novém projektu, který chystají ministerstva, by pak měly peníze pomáhat začlenit do společnosti lidi vrácené do Pobřeží slonoviny z jiných afrických zemí, kudy směřovali do Evropy.

V africké zemi je podle Sobotky také několik set tisíc lidí bez státního občanství. „Pobřeží slonoviny je jednou z významných zdrojových zemí, pokud jde o migraci,“ uvedl Sobotka. Ve spolupráci s Itálií by měly peníze uprchlíkům pomáhat zajišťovat ubytování, zdravotní péči, pitnou vodu a zlepšovat jejich vyhlídky na začlenění do společnosti.

Migrační proud
Zdroj: ČT24

V migrační krizi je Itálie společně s Řeckem nejvíce zatíženou evropskou zemí, protože velká část uprchlíků po plavbě přes Středozemní moře skončí právě u italských břehů. Kvůli zlepšení situace v obou zemích před dvěma lety vznikly kvóty na počet uprchlíků, kteří by se mezi jednotlivé členské země měli rozdělit.

Česko kvóty odmítá jako nefunkční, vláda ale zároveň nesouhlasí s kritikou, že je Praha s ostatními státy EU v otázce migrace nesolidární. Sobotka opakovaně zdůraznil, že Česko pomáhá zlepšovat podmínky uprchlíků v zemích, odkud přicházejí, a zasazuje se i o ochranu vnější hranice Unie.

Gentiloni: Zamítnutí žaloby na kvóty je třeba respektovat

Gentiloni již na předchozí návštěvě Slovinska uvedl, že všechny členské státy EU musí respektovat středeční rozhodnutí Evropského soudního dvora, který zamítl žalobu na systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Tu podalo Slovensko a Maďarsko.

„Rozhodnutí Evropského soudního dvora je důležité, protože potvrzuje dva principy. Prvním je, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat, a druhým je, že princip solidarity, který stál za rozhodnutím o přerozdělení, soud potvrdil,“ řekl Gentiloni. Rozhodnutí podle něj musí být závazná pro všechny členské země EU.

Nahrávám video

Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu EU zrušení rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, a to mimo jiné kvůli údajným procesním vadám. Některé země, kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko, tehdy rovněž hlasovaly proti.

Soud EU ale potvrdil platnost programu přerozdělování. Konstatoval, že nebylo nutné, aby rozhodnutí o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků bylo přijato jednomyslně, a odmítl i další námitky Bratislavy a Budapešti. Například to, že přerozdělování podle kvót nebylo k řešení migrační krize nezbytné.

Slovensku a Maďarsku se rozhodnutí soudu nelíbí. Zatímco Bratislava oznámila, že rozsudek respektuje, ale s kvótami nadále nesouhlasí, Budapešť rozsudek označila za zcela nepřijatelný.

obrázek
Zdroj: ČT24

Gentiloni rovněž řekl, že se Itálii podařilo výrazně snížit počet nově příchozích migrantů, ale je zapotřebí migrační politiku sjednotit a „co nejvíce poevropštit“. „Dopad na imigraci je zjevný, snížil se počet nově příchozích migrantů a celkově se na trasách zpomalil tok migrantů, což je výsledkem naší politiky a podpory ze strany EU,“ dodal italský premiér.

Počet nově příchozích migrantů se v Itálii v srpnu snížil o 82 procent, mimo jiné v důsledku dohody mezi Itálií a Libyí, podle níž Itálie poskytuje Libyi technickou podporu v boji proti pašerákům lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Saúdská Arábie hlásí čtyři zraněné po útocích hútíů na Rijád

Útoky jemenských povstalců hútíů si v noci na středu vyžádaly čtyři zraněné v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu. Zasažena byla také budova, která patří státní ropné společnosti Saudi Aramco, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
před 24 mminutami

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 4 hhodinami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.