Indům se v poslední době rosí čela více, než je obvyklé. Důvodem nejsou jen vysoké teploty, ale také obavy z jejich dopadu. Indie čelí nejhorší vlně sucha a veder za poslední dekády. V ohrožení jsou i životy milionů lidí v odlehlých zemědělských oblastech. Do začátku vytouženého období monzunu zbývá několik – pro Indy úmorně dlouhých – týdnů. Ani období deštů ale tentokrát nemusí být spásou.
Čekání na spásu: Zachrání vyprahlou Indii nadcházející monzun?
V polovině června začíná v jižní a jihovýchodní Asii období monzunových dešťů a díky nastupujícímu efektu La Nina může přinést více srážek, než je obvyklé. Indické úřady se ale míry kýženého efektu obávají. Zásoby podzemní vody jsou v takovém stavu, že ani mimořádně štědrý monzun nemusí stačit.
Data ústřední hydrologické komise ukazují, že hlavní vodní nádrže v Indii jsou z téměř 80 procent prázdné. Tři čtvrtě povodí na subkontinentu má menší hladinu, než je desetiletý průměr.
Právě květen bývá nejsušším obdobím v roce, letos jsou ale podmínky horší než kdy jindy. Průměrné teploty přesahují tři až pět stupňů oproti průměru – poslední týdny se indický subkontinent pražil v teplotách od 40 do 47 stupňů Celsia.
GALERIE
Indie čelí katastrofálnímu vedru
Pravidelný podnebný cyklus navíc v předchozích dvou letech nezafungoval. Dvě poslední monzunové sezony přinesly podprůměrné srážky – a vše se nasčítalo právě letos.
Vláda odhaduje, že sucho může mít tvrdý dopad minimálně na 330 milionů lidí. „Pozorujeme, že lidé často nemají ani dostatek vody k pití,“ uvedla televizi CNN Nitya Jacobová ze sdružení WaterAid India.
Už v dubnu zaslalo na 150 aktivistů a akademiků otevřený dopis premiéru Narendru Módímu. Obyvatelstvo v odlehlejších oblastech Indie se podle nich bez zásadní pomoci státu neobejde. Jako první na nedostatek vláhy doplatí ti, jejichž obživa závisí právě na vodních zdrojích.
Vlna indických veder loni vedla k 2500 úmrtím, což dělá rok 2015 jedním z pěti nejhorších v podobných statistikách. Desítka měst v nejvyprahlejších oblastech státu už začala pracovat na společném plánu, jak s nepřízní počasí bojovat. „Všechna práce je zaměřena hlavně na nejohroženější skupiny lidí, které nemají přístup ke klimatizaci, nebo musí pracovat venku,“ popisuje Anjali Džaswal z indické Rady pro ochranu přírodních zdrojů.
Mezi navrhovanými kroky jsou v první řadě varovné systémy, školení lékařů i omezení spotřeby elektřiny i vody během příznivějšího počasí. Ve státě Bihár na východě země dokonce sáhli k zákazu vaření mezi osmnáctou a šestou hodinou ranní.
Zemědělci v Indii čelí katastrofálnímu suchu
Asijské státy dlouhodobě nejvíce doplácejí na fenomén El Niño. Pravidelný klimatický jev způsobuje oteplování světových oceánů. Následným efektem jsou právě období nadprůměrných veder v kombinaci s nedostatkem srážek. Podle vědců nyní procházíme závěrečnou fází jedné z nejhorších epizod El Niña za posledních 20 let.
Optimismus a především vláhu může zdrceným zemědělcům v Indii vlít do žil jiný – v současnosti nastávající jev jménem La Niña. Ten naopak způsobuje ochlazování v Pacifické oblasti a výraznější srážky nad územím Asie. V nadcházejícím čase by se přitom mohl projevit výrazněji než obvykle.
Indům tak nezbývá než odhadům meteorologů věřit – a do té doby přečkat nejsušší měsíc nejen v tomto roce, ale i za několik předchozích. Pro samotné experty navíc přinesou následující měsíce zajímavé porovnání dvou střídajících se klimatických jevů. Nelze určit, účinky kterého nakonec převáží. Nejvíce ale pomyslný souboj dopadne právě na jihovýchodní Asii.
Horizont ČT24: El Niňo má mnoho tváří (zdroj: ČT24)