Kyjev - Tisíce lidí v centru ukrajinského Kyjeva včera slavily výročí narození Stepana Bandery, někdejšího velitele ukrajinské povstalecké armády. Za druhé světové války bojoval proti sovětským jednotkám i po boku nacistických vojáků. Jeho vojáci se podíleli na etnických čistkách i cíleném vyvražďování Židů. Pro část Ukrajinců je přesto hrdinou, ostatní národy ho většinou vnímají jako zločince.
Dva tisíce lidí vyrazily v pochodu centrem Kyjeva uctít svého hrdinu, bývalého lídra ukrajinských nacionalistů Stepana Banderu. „Podle ukrajinských tradic neslavíme Nový rok, ale narozeniny Stepana Bandery,“ sdělil ukrajinský poslanec Igor Miroshnechenko. „Dnes jsme opět prokázali, že Kyjev, srdce Ukrajiny, patří nám, nacionalistům, následovatelům Bandery,“ dodal poslanec Andrej Ilyenko.
Bandera se už ve 20. letech zapojil do hnutí za samostatnou Ukrajinu rozdělenou mezi Polsko a Sovětský svaz. Na začátku války se krátce spojil s nacisty, skončil ale v koncentračním táboře. Přesto stačil vytvořit základy takzvané Ukrajinské povstalecké armády. Ta bojovala proti Němcům i Sovětům. Organizovala ale taky národnostní čistky. Jejich cílem byli i volyňští Češi.
Hrdina, nebo terorista?
Na území, kterému Bandera velel, byly metodou prosazování nezávislosti mimo jiné i teroristické akce a atentáty vůči představitelům Polska. „Bojovník za svobodu a terorista je objektivně jedna a tatáž osoba. Záleží, jak ji já vnímám. To znamená, byli to bojovníci za svobodu i teroristé, samozřejmě jak pro koho,“ říká historik z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Rychlík.
Po porážce nacistů se část ukrajinských nacionalistů pokusila probít přes Československo na Západ. Sám Bandera utekl do západního Německa. Krátce po rozhlasovém projevu v roce 1959 byl Bandera otráven kyanidem agentem KGB Bohdanem Stašinským. Banderu oslavují hlavně na západní Ukrajině, kde má desítky pomníků a miliony obdivovatelů.
