Carlos Šakal už sedí na doživotí, přesto je znovu před soudem

Paříž – Za přísných bezpečnostních opatření začal dnes v Paříži soudní proces s někdejším nejhledanějším teroristou světa - legendárním Carlosem, zvaným Šakal. Obžaloba ho viní ze série čtyř atentátů, při nichž v letech 1982 až 1983 ve Francii zemřelo 11 lidí. Carlos už je ve vězení na doživotí - v roce 1997 byl v jiném případě odsouzen za vraždu tří lidí. Proces se samozvaným revolucionářem má trvat do 16. prosince.

Spolu s Šakalem jsou v nepřítomnosti souzeni jeho tři domnělí komplicové: Palestinec Kamál Isáví a Němci Christa-Margot Fröhlichová a Johannes Weinrich, údajný někdejší šéf „evropských operací“ Sáncheze a kdysi i člen německé Frakce Rudé armády.

Sánchez po formálním potvrzení totožnosti dnes soudu řekl, že je profesionální revolucionář. Pak už neřekl ani slovo. Zdravil lidi v publiku a početné novináře. Soud ho viní z podněcování útoků, při nichž bylo zabito 11 lidí a dalších 140 zraněno, ze spoluúčasti na vraždě a ze spoluúčasti na ničení a rozkladu. Carlos všechna obvinění odmítá. 

Carlos původem z Venezuely a vlastním jménem Ilyich Ramírez Sánchez byl již v roce 1997 odsouzen na doživotí za vraždu dvou francouzských agentů a jednoho policejního informátora v Paříži v roce 1975. Podle některých byl přesvědčeným bojovníkem proti sionismu a imperialismu, podle mnohých ale pracoval jako žoldák, jehož si najímali k odstranění svých odpůrců tajné služby arabských i bývalých komunistických zemí. Má prý na svědomí nejméně 83 lidí a téměř dvacet let byl nejhledanějším teroristou světa. Jeho kariéru ukončila v roce 1994 v Súdánu banální operace, po níž byl ještě pod vlivem anestetik předán tamní policií Francii.

John Follain, autor Šakalovy biografie:

„Carlos byl Usáma Bin Ládin své doby. Francouzi nikdy nezapomněli na násilí, které má mít na svědomí.“

Jeho kdysi typický baret po vzoru Che Guevary, koženou bundu a černé brýle nyní nahradily šedé vlasy a bříško, ale Carlosův vzdor zůstal nezměněn. „Jsem skutečně v bojovém rozpoložení. Od přírody nejsem bázlivý. Moje povaha vyhovuje podobným bitkám,“ řekl minulý měsíc 62letý vězeň rozhlasové stanici Europe 1. Stěžoval si také na podmínky svého věznění a označil za zázrak, že je ještě naživu.

„Byl inteligentní, sečtělý, hovořil pěti jazyky a byl výborný řečník. Je to ale muž dvou tváří,“ říkala Magdalena Koppová, někdejší členka teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) a Carlosova exmanželka, která s ním má dceru. Britský spisovatel Frederick Forsyth, podle jehož slavné knihy Den pro šakala dal tisk Carlosovi přezdívku, tvrdí, že jde o psychopata, který zabíjel pro potěšení.

Nechvalně se proslavil už v prosinci 1975 zorganizováním únosu šedesátky lidí, včetně 11 ministrů, z vídeňského summitu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), při němž zemřeli tři lidé. Účelem akce bylo získat za rukojmí prostor v médiích pro palestinské hnutí, což se podařilo.

Únos delegátů ze summitu OPEC udělal z Carlose žádaného teroristu, který pak řídil akce sahající od západní Evropy přes Blízký východ až po Japonsko. Přičítá se mu řada teroristických útoků, například únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976. Údajně stál i za masakrem izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 a za obsazením francouzské ambasády v Haagu v roce 1974.

Jako hledaný terorista se v 70. a 80. letech Carlos skrýval i v řadě tehdejších komunistických zemí, mimo jiné v Maďarsku, bývalém východním Německu či v Rumunsku (tamní tajná služba ho využívala k likvidaci významných rumunských emigrantů). Mezi lety 1978 a 1986 přicestoval Carlos několikrát i do bývalého Československa.

Carlos Šakal:

„Jsem nepřítelem teroristů, jimiž jsou Spojené státy a Izrael.“ 

Podle některých je Carlos přesvědčený bojovník proti sionismu a imperialismu, jiní v něm vidí žoldáka, který za peníze arabských a socialistických tajných služeb likvidoval vybrané odpůrce. Jeho pohnutý a tajemstvím opředený životní osud se ve francouzsko-německém filmu Carlos z roku 2010 pokusil přiblížit francouzský režisér Olivier Assayas.

Carlos se v neděli v rozhovoru pro venezuelský deník El Nacional vůbec poprvé přihlásil k více než 100 útokům, při nichž zemřely až dva tisíce lidí. Civilistů mezi jeho oběťmi bylo prý „jen málo“, asi tak 10 procent, řekl Carlos v rozhovoru, který s ním deník uskutečnil telefonicky letos v říjnu. Šakal se až dosud přihlásil jen k únosu lidí ve Vídni v roce 1975. Venezuelskému listu také řekl, že terorismus bude existovat, dokud si prý imperialisté budou udržovat svou světovou hegemonii. „Jsem nepřítelem teroristů, jimiž jsou Spojené státy a Izrael,“ řekl Sánchez. Dodal, že je přesvědčen, že jednou z vězení vyjde, a pak se prý připojí k režimu nynějšího prezidenta Hugo Cháveze, aby mu pomohl se bránit se zbraní v ruce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...