Čaputová vetovala zákon o padesátidenním moratoriu na předvolební průzkumy

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že vetovala zákon, který zakazuje zveřejňovat 50 dnů před volbami výsledky předvolebních průzkumů. Pokud parlament její veto prolomí, je připravena obrátit se na ústavní soud, aby novelu pozastavil a následně zrušil.

Moratorium na předvolební průzkumy podle prezidentky narušuje nejen právo voličů na informace a jejich shromažďování, ale i politickou soutěž.

„Jsem přesvědčená, že novela je v rozporu s vícero právy garantovanými ústavou Slovenské republiky. Jde například o právo na informace, jejich shromažďování a šíření. Potlačuje i politickou soutěž. Myslím, že je v rozporu s principem právní jistoty, protože účinnost novely nastane v čase, kdy se už bude volební kampaň konat,“ řekla Čaputová novinářům.

Parlamentní volby se mají na Slovensku konat 29. února. Pokud by novela o padesátidenním moratoriu začala platit, poslední výsledky průzkumů veřejného mínění by mohly být zveřejněny v první lednové dekádě.

Na Slovensku nyní platí čtrnáctidenní moratorium, i to je jedním z nejdelších v Evropě. Pokud by byl uzákoněn zákaz padesátidenní, šlo by podle Čaputové o světovou raritu. Společně s vetem poslala poslancům 16 stran argumentace, na kterých své rozhodnutí vysvětluje.

Zuzana Čaputová vetovala zákon o padesátidenním moratoriu na zveřejňování předvolebních průzkumů
Zdroj: ČT24

Poslanci chtěli chránit voliče před dezinformacemi

Novelu v Národním shromáždění podpořily dvě ze tří stran vládní koalice vedené Smerem a také krajně pravicová partaj Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Úpravu zákona strany zdůvodnily tím, že prostřednictvím průzkumů se politické strany snaží ovlivňovat voliče. Někteří koaliční poslanci rovněž tvrdili, že je třeba chránit voliče před dezinformacemi a účelovými informacemi.

„Skutečnou motivaci znají jen oni sami. Můžu vycházet jen z toho, co bylo deklarováno. Jedním z důvodů, které jsem slyšela, bylo to, že by se voliči měli víc soustředit na program. S tím se mohu jen ztotožnit. Ale myslím si, že zákaz informovat voliče o výsledcích průzkumů se nevylučuje s tím, že by strany mohly víc věcně debatovat o programových prioritách a rozdílech,“ míní slovenská prezidentka.

Připomněla také, že v západní Evropě je tendence délku moratoria na předvolební průzkumy spíš zkracovat. „Mějme důvěru ve voliče, který se sám rozhodne, zda bude průzkumům důvěřovat, či nikoliv,“ dodala.

Dlouhodobě nejoblíbenější politickou stranou na Slovensku je podle anket nejsilnější vládní strana Smer Roberta Fica, byť její popularita v posledních letech klesla. Ze sondáží také vyplývá, že kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách zaručuje vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik politických stran. Stávající tříčlenná vládní koalice by podle průzkumů potřebnou většinu ve sněmovně nezískala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Odplata made in USA.“ Američané nasadili kopie íránských dronů

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.
14:21AktualizovánoPrávě teď

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, cílem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 19 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 22 mminutami

Česko vyšle dva airbusy, aby vyzvedly lidi z Egypta a Jordánska, řekl Babiš

Český armádní airbus odletí do Egypta z Prahy v pondělí ve 14:00, stejně tak jeden letoun Casa. Airbus by měl do egyptského Šarm aš-Šajchu doletět v 19:00, o hodinu později by měl odletět zpět do Česka. Casa by měla do Egypta doletět ve 22:30. Druhý, menší airbus s kapacitou 42 osob odletí do Jordánska v 17:00, kde má přistát v Ammánu ve 23:00 a o hodinu později poletí zpět, oznámil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet tak reagoval na aktuální dění na Blízkém východě.
01:38Aktualizovánopřed 25 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ukrajina v noci na pondělí znovu čelila útokům. Rusové v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti podle místních činitelů zasáhli dopravní podnik. Na jiném místě stejného regionu ruská armáda při útoku zabila pětapadesátiletého muže, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti nepřežila ruský útok postarší žena, řekl šéf tamní správy Vjačeslav Čaus. Ukrajinské drony podle Ruska útočily na přístav Novorossijsk, místní úřady hlásí pět zraněných. Po útoku tam vzplanul terminál s palivem, uvedla ruská služba BBC. Kyjev se k útoku oficiálně nevyjádřil.
10:59Aktualizovánopřed 53 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...