Britský premiér David Cameron po sobotní mimořádné schůzce svého kabinetu oznámil, že referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii se uskuteční letos 23. června. Vláda Britům doporučuje, aby v referendu hlasovali pro setrvání země v EU.
Cameron jednal přes dvě hodiny se svým kabinetem o reformách, které dojednal v Bruselu. S krátkým prohlášením pak vystoupil před svým sídlem v Downing Street. „Ti, kdo chtějí opustit Evropu, vám nedokážou říci, zda britské podniky pak budou mít přístup k jednotnému trhu evropského volného obchodu nebo zda jsou jistá pracovní místa či jak moc stoupnou ceny. Jediné, co vám nabízejí, je riziko v nejisté době - skok do temnoty,“ řekl ministerský předseda. „Volba je ve vašich rukou, ale moje doporučení je jasné. Jsem přesvědčený, že Británie bude bezpečnější, silnější a bude na tom lépe, když zůstane v reformované Evropské unii,“ zdůraznil premiér.
Výsledek případného referenda je velmi nejistý, jelikož britská politická scéna i široká veřejnost jsou v názoru na setrvání či vystoupení z EU výrazně rozpolcené. Vedle politiků odmítajících Cameronovu dohodu s Bruselem se už také ozvaly hlasy, které naopak premiérův počin oceňují.
Farage: Dohoda nemá ani cenu papíru, na němž je napsána
Například podle mínění konzervativního poslance Stephena Hammonda „došlo k poctivé velké změně ku prospěchu Británie“. „Myslím, že je reálná šance, že to může být ku prospěchu Británie,“ řekl podle BBC. Dohodu o reformě vzájemných vztahů mezi Británií a zbytkem EU, kterou Cameron podepsal v noci na sobotu na summitu, mezitím ostře zkritizoval předseda britské euroskeptické strany UKIP Nigel Farage. Nazval ji „skutečně patetickou“ a dodal, že „nemá ani cenu papíru, na němž je sepsaná“.
„Opusťme EU, převezměme kontrolu našich hranic, spravujme svou vlastní zemi a přestaňme posílat každý den do Bruselu 55 milionů liber (téměř dvě miliardy korun). Věřím v Británii. Jsme dost dobří na to, abychom byli nezávislým státem mimo EU, v němž si budeme sami vládnout. Toto je naše zlatá příležitost,“ napsal na Twitteru Farage.
Proti Cameronovi stojí i někteří vlastní ministři
Britská média mimo jiné připomínají, že proti Cameronovi a jeho úsilí o dohodu s EU jsou přinejmenším čtyři ministři a hodlají před zamýšleným referendem voliče nabádat, aby hlasovali pro odchod z Unie. Je mezi nimi i ministr spravedlnosti Michael Gove, bývalý blízký spolupracovník ministerského předsedy.
Pro takzvaný brexit (vystoupení Británie z EU) je také přinejmenším pětina poslanců Cameronovy Konzervativní strany. Například David Davis podle zpravodajské stanice BBC řekl, že nadešel čas, aby Británie konečně „vzala svůj osud do vlastních rukou“.
Vůdce kampaně za odchod z Evropské unie Matthew Elliott prohlásil, že premiér teď bude „vyhlašovat vítězství, které je ale naprosto prázdné“. A Elliottův kolega Richard Tice na Twitteru čerstvou dohodu s Unií označil za „zoufalý nesmysl“.
Řada členů vlády ovšem setrvání země v Unii podporuje: například ministři financí George Osborne, vnitra Theresa Mayová, zahraničí Philip Hammond a obrany Michael Fallon. S napětím se čeká, až své stanovisko v neděli oznámí londýnský starosta Boris Johnson. Podle průzkumu agentury Ipsos MORI totiž třetina lidí označila jeho názor za důležitý pro své rozhodování.
Člen Sněmovny lordů za labouristy Lord Anderson of Swansea v rozhovoru pro ČT v pořadu Události, komentáře poznamenal, že v referendu bude hrát nemalou roli i současná migrační krize v Evropě. „Před šesti měsíci by převažoval hlas pro členství, ale postupně, jak se migrační krize rozvíjí a nastává nutnost skutečně s tím něco udělat, dostává se do středu politického dění, tak to zároveň znamená určité odcizení voličstva od politických elit. A jejich nespokojenost se pak může projevit v tom, že budou hlasovat ne,“ prohlásil.
Ozývají se i Skotové
Kritický k úsilí předsedy vlády je také vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Vyjednávání v Bruselu označil za pouhý „teatrální vedlejší program… s cílem uklidnit (Cameronovy) odpůrce v Konzervativní straně“. Nicméně se vyslovil pro setrvání v Evropské unii.
Podle šéfky skotské vlády Nicoly Sturgeonové by se pozornost nyní měla přesunout na „větší a mnohem důležitější věc - proč je setrvání v Evropské unii v nejlepším zájmu Skotska a Spojeného království“. „Nyní je mnohem důležitější než kdy jindy, aby se co nejdůrazněji ozvali ti, kdo podporují pokračující členství Skotska v EU. Skotská vláda bude stát v čele tohoto sporu,“ prohlásila.
Dohodu mezi EU a Británií naopak uvítali vedoucí představitelé EU i klíčových členských států. Německá kancléřka Angela Merkelová například řekla, že Unie neudělala přespříliš ústupků, nicméně dohoda dává Cameronovi možnost vést doma úspěšnou kampaň ve prospěch setrvání Británie v EU. Francouzský prezident Francois Hollande zdůraznil, že přijatá dohoda posiluje postavení Británie v EU a zároveň „nijak neporušuje pravidla“ Unie.
Co vyjednal Cameron v Bruselu?
Dohoda Británie se zbytkem EU mimo jiné předpokládá, že Londýn se nemusí podílet na další politické integraci EU. Obsahuje také pojistky proti zasahování do finančních záležitostí Británie. Krizové mechanismy spouštěné ve snaze bránit finanční stabilitu eurozóny se například nebudou moci dotýkat rozpočtů zemí mimo ni a otázky finančního dohledu zemí bez eura jsou jen jejich věcí, pokud se nerozhodnou jinak.
Vyjednávalo se také o Cameronově snaze co nejvíce omezit výplaty britských sociálních dávek občanům z jiných zemí EU. Spor se vedl především o zaměstnanecké benefity pro lidi, kteří přicházejí do Británie pracovat z jiných zemí Unie. Dohodnutý mechanismus takzvané záchranné brzdy, který může existovat maximálně sedm let, umožňuje Britům v případě velké zátěže systému tyto dávky omezit nově příchozím na pracovní trh, a to až na čtyři roky.
Kompromis byl nalezen i v komplikované otázce přídavků, které Británie vyplácí pracovníkům z jiných zemí EU na děti, jež zanechali ve své zemi. Pro nově příchozí na pracovní trh a u nově narozených dětí začnou být přídavky vypláceny v závislosti na životní úrovni jejich původní země. Pro ty, kdo už v systému v Británii jsou, platí do roku 2020 přechodné období.
Britsko-unijní dohoda má začít platit až poté, vysloví-li se Britové v referendu pro setrvání v EU. Teprve pak Evropská komise předloží potřebné návrhy změn unijních pravidel, které budou muset ve standardním procesu schválit členské země EU a Evropský parlament.
