Bývalý šéf Audi dostal za podvody s emisemi podmínku

3 minuty
Události: Bývalý šéf Audi dostal podmínku
Zdroj: ČT24

Soud v Německu v úterý uložil někdejšímu šéfovi německé automobilky Audi Rupertu Stadlerovi za podíl v kauze emisních podvodů podmíněný trest vězení v délce 21 měsíců. Stadler se tak v emisním skandálu stal prvním odsouzeným členem vedení koncernu Volkswagen, který je mateřskou společností automobilky Audi. Vinu dlouho odmítal, letos v květnu se v rámci dohody o vině a trestu přiznal, že proti podvodům mohl zakročit dříve, ale neučinil tak.

V procesu, který začal v září 2020, spolu se Stadlerem čelili obviněním ještě bývalý šéf vývoje motorů Audi Wolfgang Hatz a dva jeho vedoucí inženýři. Soud v úterý Hatzovi a jednomu z inženýrů uložil rovněž podmíněné tresty. V případě Hatze to byl podmíněný trest v délce dvou let a u inženýra 21 měsíců. Řízení proti druhému inženýrovi bylo již dříve zastaveno výměnou za pokutu. Rozsudky prozatím nejsou pravomocné.

„Byl to mimořádný proces, který lze považovat za zkoušku justice. A justice v této zkoušce obstála,“ řekl v prohlášení k novinářům mluvčí zemského soudu v Mnichově, který kauzu rozplétal. Mluvčí dodal, že v rámci procesu se konalo přes 170 jednacích dní.

K podmíněným trestům se soud v rámci dohody o vině a trestu mezi obžalobou a obhajobou rozhodl výměnou za vysoké pokuty. V případě Stadlera určila dohoda pokutu ve výši 1,1 milionu eur (26 milionů korun). Hatz musí zaplatit 400 tisíc eur (9,5 milionu korun) a inženýr 50 tisíc eur (1,2 milionu korun).

Peníze za pokuty půjdou zčásti do justiční kasy, ale také obecně prospěšným spolkům a organizacím. Vedle pokut musí odsouzení uhradit i náklady soudního řízení, které podle médií dosáhnou milionové výše.

Stadler se nezodpovídal z toho, že by manipulace s emisemi podněcoval, ale z toho, že podle obžaloby prodeje vozů s takto upravenými motory umožňoval až do začátku roku 2018, ačkoli již dříve uznal, že udávané hodnoty mohly být zmanipulovány.

Další procesy

Stadlerův proces není jediný, který se v Německu podvodům s emisemi věnuje. Od září 2021 se před soudem v Braunschweigu zodpovídají čtyři někdejší vrcholní manažeři koncernu. Proces s někdejším šéfem koncernu Volkswagen Martinem Winterkornem je pozastaven kvůli jeho zdravotnímu stavu. Kdy bude znovu pokračovat, jasné není.

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně emisí než v běžném provozu. Skandál se týkal více značek koncernu Volkswagen, mimo jiné i vozů české automobilky Škoda.

  • Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) 18. září 2015 obvinila koncern Volkswagen (VW), že do svých vozidel s naftovým motorem pod označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Software uměl rozpoznat, že motor pracuje v režimu odpovídajícímu požadavkům laboratorních testů výfukových plynů a změnou nastavení motoru dočasně snižoval množství vznikajících oxidů dusíku, aby auta splnila zákonný limit.
  • VW následně přiznal, že tento software po celém světě nainstaloval zhruba do jedenácti milionů naftových aut. Z toho připadá asi pět milionů aut na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na značku Škoda a sedm set tisíc na Seat. Skandál zasáhl v menší míře i další automobilky. V Česku se prodalo zhruba 165 tisíc z celkem jedenácti milionů dotčených vozidel, další tisíce se do Česka dostaly jako ojetiny.
  • Koncern VW i manažeři kvůli skandálu čelí řadě žalob a vyšetřování. Koncern podle dostupných informací celosvětově vyplatil na pokutách, odškodném a programech odkupu desítky miliard eur. 
  • Prvním odsouzeným kvůli skandálu se stal inženýr Volkswagenu James Robert Lian, který byl v srpnu 2017 v USA odsouzen ke 40 měsícům vězení a k pokutě. Dosud nejvyšší trest, sedm let vězení, dostal v prosinci téhož roku manažer VW Oliver Schmidt.
  • Vyšetřování čelí i nejvyšší manažeři automobilek. Německá prokuratura v září 2019 obvinila šéfa koncernu Volkswagen Herberta Diesse, který v roce 2022 na funkci rezignoval, a předsedu dozorčí rady a šéfa holdingové společnosti Porsche SE Hanse Dietera Pötsche, že záměrně neposkytli investorům včasné informace o finančních důsledcích emisního skandálu a tím protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku. Volkswagen obvinění obou představitelů automobilky odmítal a označil je za nepodložená. Oba vedoucí manažeři VW se v roce 2020 dohodli na ukončení trestního řízení výměnou za platbu 4,5 milionu eur každý.
  • V dubnu 2019 státní zastupitelství v Braunschweigu obžalovalo také bývalého šéfa koncernu Martina Winterkorna z podvodu, proces začal v září 2021. Berlínská prokuratura v roce 2021 ve spojení s kauzou obžalovala Winterkorna také z křivé výpovědi. Winterkorn před německým parlamentem uvedl, že o manipulacích s výfukovými testy před propuknutím kauzy nevěděl. Winterkorn na místo šéfa společnosti rezignoval týden poté, co skandál vyšel najevo. Odpovědnost za něj nicméně odmítá.
  • V roce 2020 byl z účasti na skandálu obviněn také bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler, který původně vinu odmítal. Podle soudu ale musel nejpozději od července 2016 vědět, že mohlo docházet k manipulaci s hodnotami výfukových plynů. Přesto nařídil, aby se v prodeji upravených vozů pokračovalo až do začátku roku 2018. Stadler se nakonec přiznal k podvodu výměnou za podmíněný trest v délce 21 měsíců a finanční postih ve výši 1,1 milionu eur (26 milionů korun), který mu soud udělil v červnu 2023. 
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok zranil v Charkovské oblasti osm lidí

Po ruském dronovém útoku v Charkovské oblasti v noci na středu utrpělo zranění osm lidí včetně čtyřletého dítěte, informoval na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko na Ukrajinu vyslalo desítky dronů i balistické střely. Moskva tvrdí, že na ruské území v noci mířilo přes sto ukrajinských dronů, informace ale nelze nezávisle ověřit.
06:21Aktualizovánopřed 5 mminutami

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 1 hhodinou

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 2 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 2 hhodinami

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 8 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 11 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 12 hhodinami

Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...