Bývalý šéf Audi dostal za podvody s emisemi podmínku

3 minuty
Události: Bývalý šéf Audi dostal podmínku
Zdroj: ČT24

Soud v Německu v úterý uložil někdejšímu šéfovi německé automobilky Audi Rupertu Stadlerovi za podíl v kauze emisních podvodů podmíněný trest vězení v délce 21 měsíců. Stadler se tak v emisním skandálu stal prvním odsouzeným členem vedení koncernu Volkswagen, který je mateřskou společností automobilky Audi. Vinu dlouho odmítal, letos v květnu se v rámci dohody o vině a trestu přiznal, že proti podvodům mohl zakročit dříve, ale neučinil tak.

V procesu, který začal v září 2020, spolu se Stadlerem čelili obviněním ještě bývalý šéf vývoje motorů Audi Wolfgang Hatz a dva jeho vedoucí inženýři. Soud v úterý Hatzovi a jednomu z inženýrů uložil rovněž podmíněné tresty. V případě Hatze to byl podmíněný trest v délce dvou let a u inženýra 21 měsíců. Řízení proti druhému inženýrovi bylo již dříve zastaveno výměnou za pokutu. Rozsudky prozatím nejsou pravomocné.

„Byl to mimořádný proces, který lze považovat za zkoušku justice. A justice v této zkoušce obstála,“ řekl v prohlášení k novinářům mluvčí zemského soudu v Mnichově, který kauzu rozplétal. Mluvčí dodal, že v rámci procesu se konalo přes 170 jednacích dní.

K podmíněným trestům se soud v rámci dohody o vině a trestu mezi obžalobou a obhajobou rozhodl výměnou za vysoké pokuty. V případě Stadlera určila dohoda pokutu ve výši 1,1 milionu eur (26 milionů korun). Hatz musí zaplatit 400 tisíc eur (9,5 milionu korun) a inženýr 50 tisíc eur (1,2 milionu korun).

Peníze za pokuty půjdou zčásti do justiční kasy, ale také obecně prospěšným spolkům a organizacím. Vedle pokut musí odsouzení uhradit i náklady soudního řízení, které podle médií dosáhnou milionové výše.

Stadler se nezodpovídal z toho, že by manipulace s emisemi podněcoval, ale z toho, že podle obžaloby prodeje vozů s takto upravenými motory umožňoval až do začátku roku 2018, ačkoli již dříve uznal, že udávané hodnoty mohly být zmanipulovány.

Další procesy

Stadlerův proces není jediný, který se v Německu podvodům s emisemi věnuje. Od září 2021 se před soudem v Braunschweigu zodpovídají čtyři někdejší vrcholní manažeři koncernu. Proces s někdejším šéfem koncernu Volkswagen Martinem Winterkornem je pozastaven kvůli jeho zdravotnímu stavu. Kdy bude znovu pokračovat, jasné není.

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně emisí než v běžném provozu. Skandál se týkal více značek koncernu Volkswagen, mimo jiné i vozů české automobilky Škoda.

  • Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) 18. září 2015 obvinila koncern Volkswagen (VW), že do svých vozidel s naftovým motorem pod označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Software uměl rozpoznat, že motor pracuje v režimu odpovídajícímu požadavkům laboratorních testů výfukových plynů a změnou nastavení motoru dočasně snižoval množství vznikajících oxidů dusíku, aby auta splnila zákonný limit.
  • VW následně přiznal, že tento software po celém světě nainstaloval zhruba do jedenácti milionů naftových aut. Z toho připadá asi pět milionů aut na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na značku Škoda a sedm set tisíc na Seat. Skandál zasáhl v menší míře i další automobilky. V Česku se prodalo zhruba 165 tisíc z celkem jedenácti milionů dotčených vozidel, další tisíce se do Česka dostaly jako ojetiny.
  • Koncern VW i manažeři kvůli skandálu čelí řadě žalob a vyšetřování. Koncern podle dostupných informací celosvětově vyplatil na pokutách, odškodném a programech odkupu desítky miliard eur. 
  • Prvním odsouzeným kvůli skandálu se stal inženýr Volkswagenu James Robert Lian, který byl v srpnu 2017 v USA odsouzen ke 40 měsícům vězení a k pokutě. Dosud nejvyšší trest, sedm let vězení, dostal v prosinci téhož roku manažer VW Oliver Schmidt.
  • Vyšetřování čelí i nejvyšší manažeři automobilek. Německá prokuratura v září 2019 obvinila šéfa koncernu Volkswagen Herberta Diesse, který v roce 2022 na funkci rezignoval, a předsedu dozorčí rady a šéfa holdingové společnosti Porsche SE Hanse Dietera Pötsche, že záměrně neposkytli investorům včasné informace o finančních důsledcích emisního skandálu a tím protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku. Volkswagen obvinění obou představitelů automobilky odmítal a označil je za nepodložená. Oba vedoucí manažeři VW se v roce 2020 dohodli na ukončení trestního řízení výměnou za platbu 4,5 milionu eur každý.
  • V dubnu 2019 státní zastupitelství v Braunschweigu obžalovalo také bývalého šéfa koncernu Martina Winterkorna z podvodu, proces začal v září 2021. Berlínská prokuratura v roce 2021 ve spojení s kauzou obžalovala Winterkorna také z křivé výpovědi. Winterkorn před německým parlamentem uvedl, že o manipulacích s výfukovými testy před propuknutím kauzy nevěděl. Winterkorn na místo šéfa společnosti rezignoval týden poté, co skandál vyšel najevo. Odpovědnost za něj nicméně odmítá.
  • V roce 2020 byl z účasti na skandálu obviněn také bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler, který původně vinu odmítal. Podle soudu ale musel nejpozději od července 2016 vědět, že mohlo docházet k manipulaci s hodnotami výfukových plynů. Přesto nařídil, aby se v prodeji upravených vozů pokračovalo až do začátku roku 2018. Stadler se nakonec přiznal k podvodu výměnou za podmíněný trest v délce 21 měsíců a finanční postih ve výši 1,1 milionu eur (26 milionů korun), který mu soud udělil v červnu 2023. 
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 7 mminutami

Izraelská armáda uvedla, že provedla úder na příslušníka Hizballáhu v Bejrútu

Izraelská armáda sdělila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
před 16 mminutami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
před 39 mminutami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 1 hhodinou

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 7 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...