Soud v Německu v úterý uložil někdejšímu šéfovi německé automobilky Audi Rupertu Stadlerovi za podíl v kauze emisních podvodů podmíněný trest vězení v délce 21 měsíců. Stadler se tak v emisním skandálu stal prvním odsouzeným členem vedení koncernu Volkswagen, který je mateřskou společností automobilky Audi. Vinu dlouho odmítal, letos v květnu se v rámci dohody o vině a trestu přiznal, že proti podvodům mohl zakročit dříve, ale neučinil tak.
Bývalý šéf Audi dostal za podvody s emisemi podmínku
Události: Bývalý šéf Audi dostal podmínku (zdroj: ČT24)
V procesu, který začal v září 2020, spolu se Stadlerem čelili obviněním ještě bývalý šéf vývoje motorů Audi Wolfgang Hatz a dva jeho vedoucí inženýři. Soud v úterý Hatzovi a jednomu z inženýrů uložil rovněž podmíněné tresty. V případě Hatze to byl podmíněný trest v délce dvou let a u inženýra 21 měsíců. Řízení proti druhému inženýrovi bylo již dříve zastaveno výměnou za pokutu. Rozsudky prozatím nejsou pravomocné.
„Byl to mimořádný proces, který lze považovat za zkoušku justice. A justice v této zkoušce obstála,“ řekl v prohlášení k novinářům mluvčí zemského soudu v Mnichově, který kauzu rozplétal. Mluvčí dodal, že v rámci procesu se konalo přes 170 jednacích dní.
K podmíněným trestům se soud v rámci dohody o vině a trestu mezi obžalobou a obhajobou rozhodl výměnou za vysoké pokuty. V případě Stadlera určila dohoda pokutu ve výši 1,1 milionu eur (26 milionů korun). Hatz musí zaplatit 400 tisíc eur (9,5 milionu korun) a inženýr 50 tisíc eur (1,2 milionu korun).
Peníze za pokuty půjdou zčásti do justiční kasy, ale také obecně prospěšným spolkům a organizacím. Vedle pokut musí odsouzení uhradit i náklady soudního řízení, které podle médií dosáhnou milionové výše.
Stadler se nezodpovídal z toho, že by manipulace s emisemi podněcoval, ale z toho, že podle obžaloby prodeje vozů s takto upravenými motory umožňoval až do začátku roku 2018, ačkoli již dříve uznal, že udávané hodnoty mohly být zmanipulovány.
Další procesy
Stadlerův proces není jediný, který se v Německu podvodům s emisemi věnuje. Od září 2021 se před soudem v Braunschweigu zodpovídají čtyři někdejší vrcholní manažeři koncernu. Proces s někdejším šéfem koncernu Volkswagen Martinem Winterkornem je pozastaven kvůli jeho zdravotnímu stavu. Kdy bude znovu pokračovat, jasné není.
Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně emisí než v běžném provozu. Skandál se týkal více značek koncernu Volkswagen, mimo jiné i vozů české automobilky Škoda.
- Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) 18. září 2015 obvinila koncern Volkswagen (VW), že do svých vozidel s naftovým motorem pod označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Software uměl rozpoznat, že motor pracuje v režimu odpovídajícímu požadavkům laboratorních testů výfukových plynů a změnou nastavení motoru dočasně snižoval množství vznikajících oxidů dusíku, aby auta splnila zákonný limit.
- VW následně přiznal, že tento software po celém světě nainstaloval zhruba do jedenácti milionů naftových aut. Z toho připadá asi pět milionů aut na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na značku Škoda a sedm set tisíc na Seat. Skandál zasáhl v menší míře i další automobilky. V Česku se prodalo zhruba 165 tisíc z celkem jedenácti milionů dotčených vozidel, další tisíce se do Česka dostaly jako ojetiny.
- Koncern VW i manažeři kvůli skandálu čelí řadě žalob a vyšetřování. Koncern podle dostupných informací celosvětově vyplatil na pokutách, odškodném a programech odkupu desítky miliard eur.
- Prvním odsouzeným kvůli skandálu se stal inženýr Volkswagenu James Robert Lian, který byl v srpnu 2017 v USA odsouzen ke 40 měsícům vězení a k pokutě. Dosud nejvyšší trest, sedm let vězení, dostal v prosinci téhož roku manažer VW Oliver Schmidt.
- Vyšetřování čelí i nejvyšší manažeři automobilek. Německá prokuratura v září 2019 obvinila šéfa koncernu Volkswagen Herberta Diesse, který v roce 2022 na funkci rezignoval, a předsedu dozorčí rady a šéfa holdingové společnosti Porsche SE Hanse Dietera Pötsche, že záměrně neposkytli investorům včasné informace o finančních důsledcích emisního skandálu a tím protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku. Volkswagen obvinění obou představitelů automobilky odmítal a označil je za nepodložená. Oba vedoucí manažeři VW se v roce 2020 dohodli na ukončení trestního řízení výměnou za platbu 4,5 milionu eur každý.
- V dubnu 2019 státní zastupitelství v Braunschweigu obžalovalo také bývalého šéfa koncernu Martina Winterkorna z podvodu, proces začal v září 2021. Berlínská prokuratura v roce 2021 ve spojení s kauzou obžalovala Winterkorna také z křivé výpovědi. Winterkorn před německým parlamentem uvedl, že o manipulacích s výfukovými testy před propuknutím kauzy nevěděl. Winterkorn na místo šéfa společnosti rezignoval týden poté, co skandál vyšel najevo. Odpovědnost za něj nicméně odmítá.
- V roce 2020 byl z účasti na skandálu obviněn také bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler, který původně vinu odmítal. Podle soudu ale musel nejpozději od července 2016 vědět, že mohlo docházet k manipulaci s hodnotami výfukových plynů. Přesto nařídil, aby se v prodeji upravených vozů pokračovalo až do začátku roku 2018. Stadler se nakonec přiznal k podvodu výměnou za podmíněný trest v délce 21 měsíců a finanční postih ve výši 1,1 milionu eur (26 milionů korun), který mu soud udělil v červnu 2023.
- Zdroj: ČTK