Migrační vlny lidí, kteří utíkají před neklidnou situací v Sýrii, Afghánistánu, Iráku. A radikálové, před kterými utíkají. To je realita Blízkého východu. Jak se to stalo, že umírnění muslimové se za několik desítek let tak zradikalizovali? A je možné radikální islamismus vymýtit? Podle bývalého džihádisty Nomana Benotmana, který dříve stál po boku Usámy bin Ládina, je potřeba především islám od islamismu osvobodit, uvedl v pořadu Události, komentáře. Benotman dnes vede v Londýně Quilliam Foundation, nadaci, která proti islámskému radikalismu bojuje.
Minulost po boku Usámy bin Ládina bývalý islámský radikál Noman Benotman vnímá jako svou vlastní volbu, za kterou je nyní potřeba nést odpovědnost. „Nebyla to boží vůle. V tu chvíli si to možná myslíte, že to Bůh chce, abyste udělal to nebo ono, ale to nejdůležitější je, pokud se chcete vyhnout extremismu, že musíte přijmout plnou zodpovědnost za své činy v minulosti,“ ohlíží se zpětně Benotman.
A přiznává i to, že stál vlastně na počátku něčeho, co je dnes velmi radikální, tedy Islámskému státu. „Nyní trávím většinu času tím, abych s tímto problémem bojoval, abych zabránil tomuto hroznému neštěstí v dalším růstu,“ dodává.
Zdůrazňuje však jedním dechem zároveň to, že islamismus není totéž, co islám nebo muslimové. „Islamismus je ideologie vytvořená člověkem. Je to soubor představ, myšlenek a přesvědčení. Ti lidé si myslí, že když se budou řídit těmito vědomostmi, tak budou moci odemknout celý svět. A to je velmi hloupá myšlenka. Proto jsou radikální a extremističtí, myslí si, že vědí všechno, že mají znalosti potřebné k pochopení celého světa. A to vše jen kvůli několika náboženským myšlenkám, o kterých si myslí, že je to islám, ale není. Má práce je zničit tento problém. A zajistit, aby to byl islám, ne islamismus,“ vysvětluje.
Za radikalizaci si můžou samotní muslimové
Podle Benotmana za radikalizaci stojí něco, co se odehrává uvnitř muslimských společností. Míní, že sami muslimové musí přijmout odpovědnost za špatné věci a za to, co se už osmdesát let nedaří zvládat. „Protože problém začal v roce 1927, když vzniklo Muslimské bratrstvo. To oni jako první stvořili tu samotnou myšlenku,“ říká.
Ovšem soudí, že v současnosti, kdy radikální ideologie narostla do obřích rozměrů, je k jejímu zastavení potřeba práce mnoha generací. „Mým úkolem je vydláždit cestu pro příští generaci. Na rozdíl od Evropy, kdy vláda nemá žádnou náboženskou povinnost, dělá prostě politiku, je to v arabském světě jinak, náboženství je velmi důležité. Je velmi těžké přesvědčit lidi a pustit se možná i do radikální práce, na porážení ideologie radikálního islamismu. A osvobodit islám v muslimských zemích od islamismu. Protože dnes dosahujeme barbarské úrovně islamismu. To je IS. Jsou to zvířata a barbarští vrahové,“ říká.
Evropě hrozí především dezintegrace, míní bývalý džihádista
A co se Evropy týká, Benotman míní, že hrozba zůstane. Stejně jako útoky. Zejména ty nahodilé. Podle něho je ale potřeba udělat především jeden krok: rozlišovat mezi muslimy, kteří jsou občany, žijí ve svých zemích, i evropských, a islamisty, což jsou lidé s politickou agendou. „Proč? Protože islamisté jsou hlavním faktorem něčeho ještě horšího, než je terorismus a extremismus. Jsou zdrojem dezintegrace,“ varuje Benotman.
