Burger King navzdory slibům dále podniká v Rusku. Západní zboží se na tamní trh dostává i přes třetí země

Nahrávám video
Horizont ČT24: Burger King dále podniká v Rusku
Zdroj: ČT24

Ruská agrese na Ukrajině vyhnala z ruského trhu stovky zahraničních společností, mezi nimi McDonald's, Starbucks nebo KFC. Před více než rokem se mezi tyto značky nedostupné v Rusku slíbil zařadit také Burger King, podle BBC ale v zemi dále podniká. Další západní zboží, včetně výrobků firem, které z Ruska odešly, se na tamní trh dostává z třetích zemí. Kyjev vyzývá k dalším sankcím.

Burger King stále zůstává dostupný ruským spotřebitelům. V září dokonce řetězec spustil reklamu na novou produkci inspirovanou Ruskem, jehož výdělek by měl částečně putovat na záchranu sibiřských lesů.

Patnáct procent podílu tohoto řetězce rychlého občerstvení v zemi vlastní kanadsko-americká společnost RBI. Ta loni uvedla, že původně plánovala všech osm set restaurací uzavřít, ale narazila na nevůli ruského provozovatele a složité obchodní podmínky.

Vedení se nakonec rozhodlo patnáct procent podílu prodat. Šéf RBI David Shear v březnu 2022 uvedl, že společnost zahájila proces prodeje s tím, že „to nějakou dobu potrvá“. Zda v tomto ohledu od té doby nastal pokrok, ale nyní nechtěl mluvčí RBI komentovat.

Steven Tian z Yaleovy univerzity, který spolu s dalšími odborníky zkoumá, jak společnosti reagovaly na ruskou agresi proti Ukrajině, podle BBC míní, že RBI použila argument komplikovaných franšízových smluv jako pohodlnou výmluvu. Poukázal, že některé firmy jako Starbucks se dokázaly z Ruska stáhnout.

„Když někdo řekne, že se chce stáhnout, ale pak s tím otálí, tak to není stejné, jako když někdo skutečně z Ruska odejde. Tím, že osmnáct měsíců od začátku Putinovy invaze na Ukrajinu firmy dále podnikají v Rusku, podporují Putinův režim,“ podotkl Tian.

Novinář Soukup: Ruská vláda odchod ztěžuje

Komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup ale upozornil, že odejít z Ruska není lehké. „V případě Burger Kingu nebo dalších franšíz je to složité právě kvůli dohodám s pronajímateli, tam mohou hrozit poměrně vysoké sankce,“ řekl v Horizontu ČT24.

Ruská vláda podle něj navíc dělá všechno pro to, aby nikdo neodcházel. „Pokud dnes chce nějaká zahraniční společnost prodat svůj byznys, musí ho prodat předem schválenému zájemci za maximálně padesát procent tržní hodnoty a ještě zaplatit deset, od příštího týdne nejspíše patnáct procent takové jakoby pokuty ze zisku.“

„Myslím, že ti, kteří to stačili udělat hned na začátku, krátce po vypuknutí plnohodnotné války, tak si dnes blahopřejí,“ konstatoval Soukup.

Západní zboží se do Ruska dostává přes třetí země

Ruský trh opustila třeba také ikona amerického kapitalismu – společnost McDonald's – kterou Rusové nahradili vlastní produkcí pod značkou Chutně a tečka. Ruští majitelé franšíz KFC zase oprášili značku Rostic's, která v zemi vznikla po rozpadu Sovětského svazu. Po odchodu západních firem z Ruska se jednoduše vytvořily obchodní možnosti pro domácí podnikatele.

„Ukončili jsme obnovu ruské ekonomiky. Podařilo se nám zvládnout naprosto bezprecedentní nátlak zvenku – sankční nápor některých vládnoucích elit takzvaného západního bloku,“ tvrdil v září ruský vůdce Vladimir Putin.

Do Ruska si západní zboží nachází cestu i přes třetí země, třeba přes Arménii nebo Kazachstán. V zemi je tak k dostání třeba Coca-Cola, i když její výrobce se ze země stáhnul.

„Většinou to zboží odebere nějaká typicky turecká firma a následně to nějakým způsobem putuje do Ruska. Není to porušení sankcí. Porušení sankcí se týká věcí, které jsou použitelné pro vojenský průmysl – nějaké čipy, elektronika,“ dodal komentátor Soukup.

Kyjev vyzývá k dalším sankcím

Ukrajina už některé západní společnosti, které pokračují s podnikáním v Rusku, zapsala na seznam sponzorů války. V zemi například nadále působí firma PepsiCo, která svou klasickou produkci prodává pod ruskou značkou. Od začátku ruské plnohodnotné invaze se tržby této společnosti v Rusku ještě zvýšily a na pultech se dokonce objevila nová limonáda pod názvem Russian Gift, tedy ruský dárek.

Ukrajinci tlačí na další sankce. „Musíme neustále podnikat nové kroky v oblasti obrany a diplomacie, politiky a integrace, ekonomiky a sankcí,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Nezbytnost v pořadí dvanáctého balíčku sankcí Zelenskyj zdůraznil na zasedání unijních ministrů zahraničí. Podobně jako se na pulty ruských obchodů dostávají západní potraviny se do Ruska pašují klíčové komponenty na výrobu zbraní používaných proti Ukrajincům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
18:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
20:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 6 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 6 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 7 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 8 hhodinami
Načítání...