Burger King navzdory slibům dále podniká v Rusku. Západní zboží se na tamní trh dostává i přes třetí země

Nahrávám video

Ruská agrese na Ukrajině vyhnala z ruského trhu stovky zahraničních společností, mezi nimi McDonald's, Starbucks nebo KFC. Před více než rokem se mezi tyto značky nedostupné v Rusku slíbil zařadit také Burger King, podle BBC ale v zemi dále podniká. Další západní zboží, včetně výrobků firem, které z Ruska odešly, se na tamní trh dostává z třetích zemí. Kyjev vyzývá k dalším sankcím.

Burger King stále zůstává dostupný ruským spotřebitelům. V září dokonce řetězec spustil reklamu na novou produkci inspirovanou Ruskem, jehož výdělek by měl částečně putovat na záchranu sibiřských lesů.

Patnáct procent podílu tohoto řetězce rychlého občerstvení v zemi vlastní kanadsko-americká společnost RBI. Ta loni uvedla, že původně plánovala všech osm set restaurací uzavřít, ale narazila na nevůli ruského provozovatele a složité obchodní podmínky.

Vedení se nakonec rozhodlo patnáct procent podílu prodat. Šéf RBI David Shear v březnu 2022 uvedl, že společnost zahájila proces prodeje s tím, že „to nějakou dobu potrvá“. Zda v tomto ohledu od té doby nastal pokrok, ale nyní nechtěl mluvčí RBI komentovat.

Steven Tian z Yaleovy univerzity, který spolu s dalšími odborníky zkoumá, jak společnosti reagovaly na ruskou agresi proti Ukrajině, podle BBC míní, že RBI použila argument komplikovaných franšízových smluv jako pohodlnou výmluvu. Poukázal, že některé firmy jako Starbucks se dokázaly z Ruska stáhnout.

„Když někdo řekne, že se chce stáhnout, ale pak s tím otálí, tak to není stejné, jako když někdo skutečně z Ruska odejde. Tím, že osmnáct měsíců od začátku Putinovy invaze na Ukrajinu firmy dále podnikají v Rusku, podporují Putinův režim,“ podotkl Tian.

Novinář Soukup: Ruská vláda odchod ztěžuje

Komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup ale upozornil, že odejít z Ruska není lehké. „V případě Burger Kingu nebo dalších franšíz je to složité právě kvůli dohodám s pronajímateli, tam mohou hrozit poměrně vysoké sankce,“ řekl v Horizontu ČT24.

Ruská vláda podle něj navíc dělá všechno pro to, aby nikdo neodcházel. „Pokud dnes chce nějaká zahraniční společnost prodat svůj byznys, musí ho prodat předem schválenému zájemci za maximálně padesát procent tržní hodnoty a ještě zaplatit deset, od příštího týdne nejspíše patnáct procent takové jakoby pokuty ze zisku.“

„Myslím, že ti, kteří to stačili udělat hned na začátku, krátce po vypuknutí plnohodnotné války, tak si dnes blahopřejí,“ konstatoval Soukup.

Západní zboží se do Ruska dostává přes třetí země

Ruský trh opustila třeba také ikona amerického kapitalismu – společnost McDonald's – kterou Rusové nahradili vlastní produkcí pod značkou Chutně a tečka. Ruští majitelé franšíz KFC zase oprášili značku Rostic's, která v zemi vznikla po rozpadu Sovětského svazu. Po odchodu západních firem z Ruska se jednoduše vytvořily obchodní možnosti pro domácí podnikatele.

„Ukončili jsme obnovu ruské ekonomiky. Podařilo se nám zvládnout naprosto bezprecedentní nátlak zvenku – sankční nápor některých vládnoucích elit takzvaného západního bloku,“ tvrdil v září ruský vůdce Vladimir Putin.

Do Ruska si západní zboží nachází cestu i přes třetí země, třeba přes Arménii nebo Kazachstán. V zemi je tak k dostání třeba Coca-Cola, i když její výrobce se ze země stáhnul.

„Většinou to zboží odebere nějaká typicky turecká firma a následně to nějakým způsobem putuje do Ruska. Není to porušení sankcí. Porušení sankcí se týká věcí, které jsou použitelné pro vojenský průmysl – nějaké čipy, elektronika,“ dodal komentátor Soukup.

Kyjev vyzývá k dalším sankcím

Ukrajina už některé západní společnosti, které pokračují s podnikáním v Rusku, zapsala na seznam sponzorů války. V zemi například nadále působí firma PepsiCo, která svou klasickou produkci prodává pod ruskou značkou. Od začátku ruské plnohodnotné invaze se tržby této společnosti v Rusku ještě zvýšily a na pultech se dokonce objevila nová limonáda pod názvem Russian Gift, tedy ruský dárek.

Ukrajinci tlačí na další sankce. „Musíme neustále podnikat nové kroky v oblasti obrany a diplomacie, politiky a integrace, ekonomiky a sankcí,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Nezbytnost v pořadí dvanáctého balíčku sankcí Zelenskyj zdůraznil na zasedání unijních ministrů zahraničí. Podobně jako se na pulty ruských obchodů dostávají západní potraviny se do Ruska pašují klíčové komponenty na výrobu zbraní používaných proti Ukrajincům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 22 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.