Bulharským úřednickým premiérem diplomat

Sofie - Novým bulharským premiérem se stal diplomat Marin Rajkov. Toho dnes do čela úřednické vlády jemnoval prezident Rosen Plevneliev. Dočasná vláda má zemi dovést k předčasným volbám, které jsou plánovány na květen.

Na nástupce premiéra Bojka Borisova Bulhaři čekají již od 20. února. Vládu odmítly sestavovat všechny tři hlavní strany, později i oslovené osobnosti. Teď už bulharský prezident Rosen Plevneliev jména má. „Vládu vytvoří muži a ženy, kteří si musejí svoji kompetentnost a pověst sami vybudovat od nuly. Jejich společným mottem bude: Evropa, demokracie, ekonomický rozvoj. Všichni se zaměří na konstruktivní dialog a pragmatická řešení,“ uvedl Plevneliev.

Rajkov byl dosud velvyslancem ve Francii. Kromě premiérského úřadu má on sám zastávat i funkci ministra zahraničí. Nová vláda se ujme svých pravomocí ve středu. Dva dny nato se rozpustí parlament, v polovině května se pak budou konat volby. 

Vnitro povede poprvé v dějinách žena

Premiér Rajkov za hlavní úkol úřednické vlády označil přípravu mimořádných voleb. Vláda podle Rajkova nebude navrhovat změny ústavy ani volebního zákona a zaměří se na zajištění stability a pořádku v zemi. Ministryní vnitra je poprvé v bulharských dějinách žena, stala se jí Peťa Parvanovová. Rezort ministerstva financí bude spravovat Kalin Christov a ministerstvo hospodářství Asen Vasilev.

Prezident Pevneliev prohlásil, že úřednická vláda by měla posílit důvěru ke státním institucím na základě transparentnosti a občanské kontroly. „Sloužíme lidem, a nikoli stranickým elitám,“ řekl prezident. Uvedl, že Rajkovův kabinet bude připravovat mimořádné parlamentní volby, ale sám se do nich nezapojí.

Podle bulharského prezidenta by nová vláda měla využít pozitivní energie v ulicích a na internetu. Jenže ta stávající politické elitě nepřeje, což nová vlna protestů nejspíš jen potvrdí. „Za posledních 22 let jsme neviděli žádnou zodpovědnost. Parlament se dostal k moci díky slibu o zjednání spravedlnosti, ale stal se součástí systému. To my nechceme, stejně tak ani zakládání stran. Chceme občanskou kontrolu a tlak na politiky. A nějakou nátlakovou organizaci nejspíš vytvoříme,“ řekl organizátor protestů Nikolaj Gatsev.

Konec „nedotknutelných vládců“?

Demonstrace, od začátku provázené střety s policií, se přitom podle pozorovatelů dostaly do nové, nekontrolované fáze. „Protesty dosáhly kritické fáze a vymkly se kontrole. Není vůbec jasné, kdy přestanou. Silnější ruka by je nejspíš zkrotila, ale měly by mít pozitivní efekt, společnost má v jejich důsledku lepší informace a dokáže kontrolovat vládce, kteří se posledních 22 let cítili nedotknutelní,“ sdělila socioložka a ředitelka Institutu sociálního výzkumu a marketingu Mira Radevaová.

Změnit se chce v nejchudší zemi Evropské unie i tamní pobočka ČEZu. Čelit protestům jí má pomoct nově zřízený firemní ombudsman, kterého chce nespokojeným Bulharům představit ve středu, na dni otevřených dveří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...