Sofie - V Bulharsku se dnes ráno ujal funkce prozatímní kabinet, v jehož čele stojí uznávaný univerzitní profesor a bývalý socialistický poslanec Georgi Bliznaški. Nová vláda by měla zemi dovést k předčasným volbám, které se budou konat 5. října. Bulharský prezident Rosen Plevneliev rovněž podepsal nařízení, kterým rozpouští parlament.
„Pokud se chceme dopátrat příčin toho, co se stalo dnes, musíme se podívat na přelom let 2012 a 2013, kdy byly v Bulharsku masové demonstrace,“ vysvětlil komentátor Českého rozhlasu Alexander Tolčinský. Protesty nakonec vyústily v pád vlády, po předčasných volbách sestavili menšinovou vládu socialisté, už jejímu jmenování ale předcházely protesty. „K pádu vlády došlo ze dvou bezprostředních příčin: neúspěch socialistů v evropských volbách a krach čtvrté největší bulharské banky,“ shrnul Tolčinský, podle něhož se podobný scénář v posledních dvou desetiletích v Bulharsku opakuje poněkolikáté.
Slavnostní ceremonie začala v bulharské metropoli krátce po desáté hodině místního času, ještě předtím se odcházející a nastupující ministři krátce setkali, aby si v soukromí vyměnili rady a zkušenosti. Ceremoniál se tak oproti původním plánům o trochu opozdil, uvedla bulharská televize.
Odcházející premiér Plamen Orešarski, který rezignoval na svou funkci na konci července, ve svém projevu ocenil úspěchy jeho vlády, mezi kterými zmínil vylepšení čerpání peněz z unijních fondů či novinky v oblasti sociální politiky a vytvoření 50 000 nových pracovních míst za pouhých 14 měsíců.
Bliznaški následně ve své řeči slíbil pokračovat v reformách a rovněž uvedl, že jeho ministři nemají v plánu provádět na svých úřadech žádné čistky. „Naším hlavním úkolem je uspořádat svobodné a spravedlivé parlamentní volby, které přinesou výsledky, jež nebudou nikým zpochybňovány a všichni je přijmou,“ uvedl nový bulharský premiér. „Je rovněž potřeba obnovit důvěru občanské společnosti v politické instituce,“ dodal Bliznaški podle bulharského deníku Trud.
Problémy Orešarského vlády nastaly po volební porážce Bulharské socialistické strany (BSP) v květnových volbách do Evropského parlamentu. V reakci na to vystoupilo z vládní koalice liberální Hnutí za právo a svobodu (DPS), které reprezentuje tureckou menšinu v zemi, a spustilo tím vleklou politickou krizi.
