Brusel zahájí kvůli kvótám řízení s Českem, Polskem a Maďarskem

Nahrávám video

Evropská komise v úterý kvůli porušení unijní legislativy zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem za nedodržování migračních kvót. S odvoláním na nejmenované unijní diplomaty a úředníky to napsala agentura Reuters, stejnou informaci sdělily i dva dobře informované zdroje ČTK. Komise před týdnem ohlásila, že v nadcházejícím týdnu oznámí, zda spustí řízení, které může skončit až před unijním soudem.

Formálně komise ještě o dalším postupu nerozhodla, učinit by tak měla na úterním zasedání. Pokud se EK na zahájení procedury shodne, nejdříve do daných členských států pošle oficiální upozornění, které je prvním krokem v několikastupňovém řízení. To může skončit soudem, který může rozhodnout o pokutě pro členský stát.

Mluvčí Evropské komise Alexander Winterstein připomněl, že rozhodnutí o podobných řízeních obvykle Komise přijímá jednou měsíčně dohromady v jednom balíku. „Ten příští by měl být schválen tuto středu,“ upozornil mluvčí. Dopředu o rozhodnutí spekulovat nechtěl, uvedl jen, že Komise musí postupovat v souladu se svým mandátem jako „strážce unijních smluv“.

Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos v úterý ve Štrasburku zveřejní další pravidelnou zprávu o pokroku v unijních programech přesídlování a přerozdělování uprchlíků. Když minulý měsíc představoval novinářům tu předcházející, pohrozil, že Komise nebude váhat a řízení vůči Polsku, Maďarsku a Česku spustí, pokud tyto země nezmění svůj přístup.

Česko je jednou ze zemí, jež v roce 2015 hlasovala proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací.

Pro zahájení řízení je i Juncker

Zahájení řízení proti zemím, které odmítají přijímat uprchlíky, podpořil dříve i šéf komise Jean-Claude Juncker. Uvedl to v rozhovoru s německým magazínem Spiegel. „Rozhodnutí ještě nepadlo, ale já říkám: ‚Jsem pro‘. Ne, abychom vyhrožovali, ale abychom dali jasně najevo, že schválené rozhodnutí je součástí platného práva, i když někdo hlasoval proti němu,“ řekl Juncker.

Na otázku, zda se možné řízení ze strany Evropské komise bude týkat Slovenska a Maďarska, Juncker odpověděl: „Těchto a dalších států“. „Tady jde o evropskou solidaritu, která nemůže být jednosměrkou. Provoz se v ní musí pohybovat oběma směry,“ řekl dále k dlouhodobému sporu evropských zemí o kvóty Juncker.

Ministři V4 potvrdili svůj odpor vůči kvótám

Ministři vnitra Visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, na schůzce ve Varšavě znovu odmítli přerozdělování migrantů podle kvót stanovených už dříve v Evropské unii. „Jasný závěr jednání ministrů vnitra V4: Kvóty jsou nesmyslným požadavkem, který nic neřeší, jen rozděluje. Musíme hledat fungující řešení,“ napsal ministr vnitra Milan Chovanec na Twitteru.

Ministři také požadovali možnost blokovat unijní rozhodování o kvótách. Ve společném prohlášení totiž podle agentury MTI naléhali, aby EU o přerozdělování uprchlíků rozhodovala jednomyslně, a to na úrovni šéfů států a vlád.

Právě zástupci Česka, Maďarska a Slovenska byli na jednání ministrů vnitra EU v Bruselu v září 2015 přehlasováni při určení počtů na přerozdělení 160 000 uprchlíků, aby se pomohlo Řecku a Itálii jako zemím nejhůře zasaženým migrační krizí. Polsko za tehdejší liberální vlády na poslední chvíli změnilo postoj a s přerozdělením uprchlíků se smířilo, zatímco nynější konzervativní vláda kvóty odmítá. Česko, které by mělo do září přijmout přibližně 2600 lidí, zatím převzalo 12 migrantů z Řecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 34 mminutami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 1 hhodinou

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 5 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 7 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 10 hhodinami
Načítání...