Evropská komise (EK) vyzvala Maďarsko, Polsko a Česko, aby začaly přijímat migranty v rámci dohodnutého programu přerozdělování podle kvót. Státům, které nepřijali žádné žadatele o azyl v rámci přerozdělování podle kvót, pohrozila řízením, které může skončit u soudního dvoru Evropské unie. Budapešť a Varšava zatím nepřijaly na základě kvót nikoho, Česko jen 12 osob.
Brusel hrozí „odmítačům uprchlíků“ řízením. Minimum běženců přebralo i Česko
Zpravodaj ČT Vostal: Jmenovaným zemím hrozí soud i sankce (zdroj: ČT24)
Celkem zatím země EU převzaly přes zrychlující se tempo jen něco přes 18,4 tisíce žadatelů o azyl. „Ty členské země, které zatím nikoho nepřijaly, by s tím měly okamžitě začít,“ prohlásil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.
Pokud nenastane pokrok do zveřejnění další pravidelné zprávy v polovině června, nebude podle něj Brusel váhat se zahájením řízení. To může po několika fázích skončit až před evropským soudem.
Těmto zemím hrozí, že s nimi Evropská komise zahájí řízení pro neplnění povinností. Potom by je mohla zažalovat u Evropského soudního dvora v Lucemburku. Pokud by se ani poté nepodřídily, hrozí jim sankce, pokuty nebo penále.
Počet běženců k přemístění je nižší, než se čekalo
Podle EK je reálné přerozdělit do září všechny uprchlíky, kteří mají nárok. Jde totiž o výrazně méně lidí, než se v roce 2015 čekalo. V Řecku prý na relokaci čeká okolo 12 400 lidí, v Itálii je registrovaných okolo 2500 osob s předpokladem, že do září přibude dalších přibližně 1800 lidí. Celkem se tedy program do září zřejmě dotkne nanejvýš 35 tisíc běženců.
Evropský soudní dvůr v Lucemburku začal nedávno řešit žaloby Slovenska a Maďarska proti povinným uprchlickým kvótám. Jejich cílem bylo do září 2017 přerozdělit 120 tisíc běženců z Itálie, Řecka a Maďarska, tedy zemí nejvíc zasažených uprchlickou krizí způsobenou hlavně válkami na Blízkém východě.
Na odpor se tehdy postavily země Visegrádské čtyřky včetně Česka, plán ale prošel kvalifikovanou většinou.
Polsko sice hlasovalo pro kvóty, současná konzervativní vláda ale běžence odmítá přijímat. Brusel připomíná, že ani Česko nenabídlo do programu žádná místa od května 2016 a nikoho nepřijalo poté, co loni v srpnu převzalo z Řecka 12 lidí, tedy ani ne procento své kvóty.
Maďarsko nepřijalo vůbec nikoho. Rakousko nejprve žádalo o výjimku, to ale Brusel odmítl. Později Vídeň oznámila, že začne přijímat uprchlíky z Itálie, pro začátek má jít o pět desítek osob.
„Ohledně pravé podstaty Evropy se hluboce pletou všichni ti, co říkají: je to váš problém, my u nás nepřijmeme ženy a muže jiné barvy pleti, ani ty, co nejsou katolíky,“ podotkl šéf EK Jean-Claude Juncker. „Jestli Evropa přestane respektovat právní normu, kterou si odhlasovala na základě evropské smlouvy, pak míříme do záhuby,“ varoval.
Uprchlickou krizí teď trpí hlavně Italové
Komise v úterý doporučila „větší úsilí“ i dalším zemím. Například Slovensko a Bulharsko by měly být pružnější, pokud jde o výběr osob a měly by také začít přebírat žadatele o azyl z Itálie. Řada dalších členských států by mohla podle názoru komise zvýšit své měsíční závazky a více přebírat především z Itálie.
Dohoda mezi EU a Tureckem loni zablokovala trasu na řecké ostrovy, Itálie je tak nyní migrační krizí v Unii nejzatíženější. Míří do ní především afričtí migranti od libyjského pobřeží přes Středozemní moře.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) ale Unie zvolila v systému kvót velmi špatnou strategii. „(Předseda Evropské komise Jean-Claude) Juncker v momentě, když viděl, že kvóty nefungují a nebudou fungovat, tak měl tu strategii prostě změnit. Měl jít více do dobrovolnosti, měl povzbuzovat státy, ukazovat příklady, kde to funguje, a ne jim začít vyhrožovat,“ uvedl.
Podle europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) by si mělo Česko zachovat svou současnou pozici a trvat na přijímání migrantů na základě dobrovolnosti. „Samozřejmě nadále platí, že musíme hledat cesty, jak pomáhat lidem, kteří se ocitli ne vlastní vinou v tíživých životních situacích. Ovšem tato pomoc nesmí být vynucována pod tlakem zdviženého ukazováčku Komise,“ podotkl Poche.
S odmítavým postojem vůči přijímání migrantů na základě kvót souhlasí i europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM). „Nikdo z těch, kteří tyto věci prosazují, nám ještě nebyl schopen říci, jak udržet ty migranty v zemi, která je jim určena,“ konstatoval.